SERIÁL

1) Franck Conte: Street art je pomíjivé umění, co dáte ulici, patří ulici

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Franck Conte rád experimentuje s písmy
Předchozí díl
Následující díl

Inspiroval ho Jackson Pollock nebo Keith Harring. V ateliéru tvoří abstraktní obrazy, jeho figurativní street art zdobí rolety obchodů i restaurací ve městě Marselle.

Bylo mi dvacet, po nocích jsem jezdil na kole po městě a hledal zdi, kam bych umístil svůj tag. Vycházelo to z potřeby poznat město, uchopit ho a nejspíš se ho i určitým způsobem zmocnit. A samozřejmě šlo i o způsob komunikace s ostatními umělci,“ vysvětluje svou motivaci umělec Franck. Ze všeho nejvíce ho vždy lákala abstraktní malba, takže rozlišuje mezi prací v ateliéru, graffiti nebo street artem.

V Marselle na sebe upozornil sérií portrétů hráčů místního fotbalového klubu Olympique Marseille, kterému Franck fandí: „Nechtěl jsem fotbalisty zobrazit jen jako fotbalisty, ale spíš jako lidi, kteří mě něčím inspirovali. Takže třeba hráč Hiroki Sakai, kterého jsem namaloval nedaleko ateliéru, vypadá na zdi jako samuraj, protože je bojovný a přímý.“ Klub Olympique Marseille tuto iniciativu podporuje a tvorbu portrétů pravidelně dokumentuje.

Pro Francka není umění jen zdroj obživy. Neustále se snaží reflektovat tvorbu svou, i tvorbu dalších umělců. Nebojí se zkritizovat současný street art, který je dle jeho názoru někdy mylně vydáván za politický nebo aktivistický.

Spustit audio
autor: Magdaléna Rejžková