Dvojnásobná nominace pro Letnice. Ceny Magnesia Litera má šanci získat Hlaučo nebo Pitínský

Zleva nahoře: Bára Dočkalová, Andrea Tachezy a Robin Král, Lubomír Tichý, Kristina Hamplová a Miroslav Hlaučo; dole zleva Martin Čepa, Petr Třešňák, Lenka Vrtišková Nejezchlebová, Lucie Václavková, Jakub Řehák a Bára Purmová|foto: Jakub Hněvkovský, Magnesia Litera

Čtěte také

Miroslav Hlaučo: Letnice. Poslechněte si četbu z vítězné knihy Magnesia Litera

Necelý týden po udílení Cen literární kritiky vyhlásila své nominace nejznámější tuzemská literární cena Magnesia Litera. Přestože se obě ceny snažily neocitnout v opozici a nevymezovat se vůči sobě navzájem, čtenář sledující dění se srovnání asi nevyhne. Nominace Magnesie se s oběma vítězkami od kritiků míjí, nicméně v nominacích na prózu se některá jména opakují: Miroslav Hlaučo a Kristina Hamplová. Ty do třetice doplňují filigránské, osobitým jazykem uchopené povídky divadelního režiséra Jana Antonína Pitínského, které naopak ocenění profesionálních publicistů opominulo.

Jan Antonín Pitínský (2019)|foto:Igor Zehl, ČTK

Nominace za poezii vyzobávají z úplně jiných vod a volí „básně o nejistých odchodech a mihotavé smrti“ ve sbírce Konkrétní poštolka Jakuba Řeháka, poetické drobnokresby vyjadřující „tresť viděné skutečnosti“ v knize Ahava Tomáš Tomáška a syrovou lyriku ve Vzteklině Apoleny Vybíralové. Trio doplňuje ještě i Lubomír Tichý s prvotinou Místní, kde se „v jemných nuancích přírodního i lidského se odehrávají básně-události nečekaného dosahu“. Ta je nominovaná v kategorii debut roku, kde se podruhé ocitl (kromě kategorie próza) i román Letnice Miroslava Hlauča. Ten je potenciálním favoritem ceny nejen pro tento „dubl“, ale zejména proto, že jeho kniha spojuje přístupnou čtivost až únikovost s barvitým jazykem a „postmoderními i magickorealistickými přístupy“. Mezi top 3 debutanty se probojoval i biotechnolog Martin Čepa se svou knihou Zvon pro starší děti o cestování v čase do roku 1945.

Nominace v kategorii publicistika kombinují čtenářsky vděčné náměty jako popularizace výzkumů českých přírodovědců Lenky Vrtiškové Nejezchlebové Zvířata v éře lidí, se společensky důležitými tématy jako přetrvávající pay gap, neboli nižší platové ohodnocení a další výzvy, jimž čelí ženy na českém pracovním trhu, a důstojnost lidí s takzvaným náročným chováním, kteří za zdmi institucí, jež by o ně měly pečovat, nemají žádné zastání.

Šárka Homfray. V kategorii ČRo Plus Litera za publicistiku je nominovaná společně s Lucií Václavkovou za knihu Pay Gap: Kratší konec provazu (Nakladatelství Alarm)|foto:Karolína Němcová, Český rozhlas

Žánrové ceny za detektivku, fantastiku a humoristiku si sice už od loňska vydobyly prostor v hlavním ceremoniálu, nominace přesto naznačují problematičnost výběru při kolísavé úrovni textů, které by neměly šanci získat cenu zkrátka „jako literatura“ bez ohledu na své vymezení a zařazení. A přitom by se dalo říci, že jak kniha Lover/Fighter, tak Letnice by se daly označit nálepkou fantastika (možná i humor), nicméně v nominacích jsou stále za prózu. Čím to asi bude?