Proč jsme tak naštvané? Kniha Šárky Homfray ukazuje, že genderová rovnost u nás rozhodně není vyřešená záležitost
„Rovnost před zákonem není totéž co rovnost faktická ani rovnost v každodenním životě – a k té máme ještě daleko. A všechny ty každodenní více či méně zjevné projevy různých nerovností umějí být neskutečně frustrující," píše odborová právnička a publicistka Šárka Homfray v úvodní kapitole své knihy PROČ JSME TAK NAŠTVANÉ? Upozorňuje v ní na stále ne zcelar ovnocenné postavení žen v české společnosti.
„Esej je podle mě nejideálnější a nejsnáze konzumovatelná forma popularizace faktů a zjištění. V knize jsem částečně, někdy i více ironická a sarkastická. Ale nesoudím, nehodnotím, snažím se věci vysvětlit a vycházet z pochopení ‒ je mi jasné, že každý vycházíme z jiného základu ve chvíli, kdy ten text otevíráme. Ale vzhledem k tomu, že se v této sféře pohybuju už několik let a dost jsem toho napsala a navysvětlovala, tak je tam znát mírná únava nebo frustrace z toho, co musíme říkat pořád dokola. Takže se nebojím sáhnout ani k ostřejším výrazům nebo nějaké vtipné zkratce,“ popisuje autorka, jakým stylem se rozhodla svůj text pojmout.
Mezi okruhy, jimiž se v publikaci zabývá, patří vzdělání, rodina a péče, politika a moc, kariéra, tlak na vzhled. Který z uvedených aspektů nerovnosti mezi muži a ženami ji štve nejvíc? „Asi skutečnost, že nějaká znevýhodnění, bariéry nebo limitující očekávání jsou zkrátka všude a ve všem. Ten komplexní charakter určitého stereotypního genderového rozdělení společnosti,“ říká Šárka Homfray.
Jak celý projekt vznikl? Kterými aspekty genderové nerovnosti se kniha zabývá a kterými už ne? Z jakých výzkumů vychází? Cítí autorky alespoň v některých z oblastí v posledních letech posun? Jak fotografka Michaela Karásek Čejková přistoupila k vizuálnímu konceptu koláží, které eseje doplňují? Co obě autorky štve nejvíc? A jaké jsou dosavadní reakce na knihu? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.