Co když matka nemiluje své dítě bezpodmínečně? Viktorie Hanišová ve své nové knize zpracovává těžká rodinná témata
Koncem roku se na pultech knihkupectví objevil nový román s názvem Neděle odpoledne. Spisovatelka Viktorie Hanišová v něm poodhaluje, že mateřská láska nemusí být za všech okolností bezpodmínečná a že mezi komunitní náboženskou sektou a praktikami takzvaných „šmejdů“ překvapivě není až takový rozdíl.
Viktorie Hanišová vstoupila do české literatury před osmi lety románem Anežka o komplikovaném vztahu matky s adoptivní dcerou. Na rozkrývání zasutých rodinných traumat a křivd jsou postaveny i její dvě následující prózy – Houbařka a Rekonstrukce. „Vycházím z pocitu, když se mi narodily děti – první dcera a potom po třech letech dvojčata. Já jsem řešila vše explicitně, nebyla jsem taková ta intuitivní matka, která na to najede a hned ví, jak to dítě má chytit a kdy ho má pochovat. Musela jsem se to docela dlouho učit… A jak to nefungovalo přirozeně, stále jsem si kladla otázku, jestli nejsem špatná matka… Myslím, že člověk může přijít unavenej z práce, někdy si zařvat, někdy na dítě němít čas, a to je v podstatě v pořádku, když to dítě cítí, že je absolutně milované," říká spisovatelka o své primární motivaci.
Jsou postavy a situace z knih Viktorie Hanišové fiktivní? Má pro hlavní hrdiny reálný předobraz? Jak pracuje s humorem? A kde nachází témata? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Stefano Massini: Výklad snů. Jedna hra, sedm minipříběhů ze života Sigmunda Freuda
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.