Vějíř potencialit. Povídková sbírka T NULA Itala Calvina pokračuje ve zkoumání možností a dialogu s univerzem

9. únor 2023

Jaký poetický potenciál má propojení vědy a literatury? Co jsou to „deduktivní povídky"? A čím je pro čtenáře podnětné, když si musí příběh nakonec trochu dotvořit sám? O tom si nad knihou T NULA italského modernisty Itala Calvina s jejím překladatelem Jiřím Pelánem povídala redaktorka Mozaiky Šárka Jančíková.

Epická tkáň podložená vědeckou hypotézou

 „Calvino tvrdil, že skutečným úkolem spisovatele je vést dialog se světem. A pokud se postavíme na tuto platformu a využijeme velkorysých vědeckých hypotéz, tak nám dialog s univerzem naskočí téměř bezděčně. Sbírka T nula přiznaně pokračuje v linii nastolené Kosmickými groteskami: První povídky tohoto souboru znovu zprostředkovává vypravěč s palindromatickým jménem QFWFQ, ale v dalších částech se už protagonista vytrácí a přechází se k jiným typům vyprávění, které jsou ovšem znovu silně experimentální,“ popisuje překladatel obou knih a literární historik Jiří Pelán. 

Jiří Pelán

Zastavit se a vidět 

„Nejzajímavější se mi jeví poslední oddíl, kterému sám Calvino říkal deduktivní povídky. Už v předchozích prózách opakovaně naznačoval, že sice vypráví příběh, že tak komentuje nějaký vývoj. Ale jakožto vypravěč něčeho konzistentního to komentuje z pozice, kdy už je tento vývoj dokončen a kdy už jsme konfrontováni s hotovou věcí. Kdy už jen převyprávíme minulost. Ale spisovatel by se měl pokusit také o něco jiného. Zastavit se v nějakém bodě toho vývoje a podívat se, jaké potenciální možnosti ten okamžik skýtá,“ vysvětluje Jiří Pelán. 

Čím je Calvinovo psaní jedinečné, jaké nástrahy klade při převodu do češtiny a proč stojí za to se do téhle četby pustit, na to se redaktorka Mozaiky Šárka Jančíková ptala překladatele autorových knih Jiřího Pelána.

Spustit audio

Související