Kniha pro mě vždycky byla stopou po člověku. Vyšel výbor textů renomovaného nakladatelského redaktora Jana Šulce
Vzpomínkové texty, sloupky, předmluvy, doslovy, rozhovory a další nejrůznější články o literatuře a těch, kteří jsou s ní spjatí – to obsahuje svazek O lidech a knihách významného nakladatelského redaktora a editora Jana Šulce. Má úctyhodných 700 stran; a pořád je to výběr zhruba poloviny z autorových publikovaných textů.
„Editor s knihovnou pracuje. Mám rád termín, který použil básník Emil Juliš o Ludvíku Kunderovi, když říkal, že má tu knihovnu jako klavír, na který hraje coby virtuos svůj koncert,“ říká Jan Šulc.
Má přehled o tom, kolik knih přečetl? Má při své práci pro českou literaturu prostor i na tu zahraniční? Umí si knihu užít i mimo profesní kontext a jenom tak „si číst“? Čte některé knihy i opakovaně? Proč název jeho svazku předsazuje lidi před knihy? Kdo ho v jeho dráze nejvíc formoval? Jak nahlíží na současnou generaci redaktorů, literárních historiků a kritiků? A jak si pořád držet vůči literatuře otevřenost a nezkostnatět?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
