Gulliverovy cesty nejsou pohádka o obru mezi trpaslíky, říká Jan Šulc
Ze své knihovny vybírá knižní editor Jan Šulc. Setkání s knihami napříč prostorem a časem. Připravila Blanka Stárková. Repríza z roku 2019.
„Gulliverovy cesty od Jonathana Swifta bývají chápány jako knížka napůl pohádková nebo jako klasika, která nikoho moc nevzruší. Četl jsem je na studiích anglistiky a uvědomil si – což ví každý anglista – že je to zdrcující, šílená kritika lidské společnosti jako takové, mezilidských vztahů, politiky, veřejného života i osobních vztahů,“ vybavuje si svůj čtenářský zážitek Jan Šulc. „Říkal jsem si: K tomu už není co dodat, Swift všechno řekl. Když dnes vidíme politiku, kulturu, to, čím společnost žije – stačí si přečíst Gulliverovy cesty a všechno to tam máme. Swift byl krutý ironik, a to je něco, co v české literatuře chybí. Česká literatura je taková hodná, laskavá, poetická, ale chybí v ní tenhle zdrcující satirický pohled.“
Nejposlouchanější
-
Simeon Karel Macháček: Ženichové. Poslechněte si frašku parodující rytířské hry
-
Robert Ranke Graves: Já, Claudius. Kulhavý, koktavý, podceňovaný. Jak se z outsidera stal císař?
-
Vlasta Chramostová: Byl to můj osud. Na přeskáčku I. Četba z memoárů divadelní a filmové herečky
-
Jana Synková – Jan Schmid: Karel Hynek Mácha. Hvězdně obsazená hra z básníkova života
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.