Letošní 100. narozeniny německé architektonické školy Bauhaus slaví i ostravská galerie PLATO. O tamním festivalu re:bauhaus, instalaci Bauhaus Twins a spolupráci s Národní galerií i německými partnery mluvili v ArtCafé ředitel Plata Marek Pokorný a kurátorka Národní galerie Helena Doudová.
Když se před oslavami stého výročí vzniku umělecké školy Bauhaus znovu rekonstruovala
desavská budova, navržená prvním ředitelem Bauhausu Walterem Gropiem, rámy oken, dveří a další součásti fasády z roku 1976 získal takzvaně za odvoz německý architekt Robert K. Huber. Součástky pak v Německu použil při konstrukci několika venkovních pavilonů, které ve veřejném prostoru lidem připomněly, že jednoduchost a funkčnost sto let starých nápadů rezonuje i ve 21. století.
„Nápad dovézt takový pavilon do Ostravy vznikl na skupinové schůzce lidí, kteří se sešli v Berlíně a mluvili o tom, co konkrétně se dá zorganizovat k oslavě Bauhausu,“ říká ředitel ostravské galerie PLATO Marek Pokorný.
V bauhausovsky strohých prostorách Plata se tak od poloviny května tyčí Huberova instalace Bauhaus Twins. Vernisáž objektu současně otevřela festival pojmenovaný re:bauhaus, skrze který chce PLATO představit veřejnosti koncept Bauhausu jako stálý inspirační zdroj, nikoliv – jak je tomu právě u našich západních sousedů – pouze opěvovat vliv školy na evropskou i zaoceánskou architekturu.
Sonda do období existence jedné z nejvýznamnějších avantgardních škol umění, designu a architektury prostřednictvím osudů pěti z jejích tvůrců – malířů Kleea a Kandinského, fotografa Moholy-Nagy a architektů Gropia a Miese van der Rohe. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
„Nemáme ambici revidovat kanonické dějiny Bauhausu. Předpona re je pro nás něco jako revize, návrat k úplnému začátku Bauhausu. Zajímá nás, jak je možné, že se na malém městě ve skromných ekonomických podmínkách zrodila škola, která trvala celých čtrnáct let,“ vysvětluje Marek Pokorný s odkazem na klíčové roky 1919 až 1933.
Jak si úspěch Bauhausu sám vysvětluje? Sílu měla podle něj tamní komunita, která vznikla z potřeby změnit školní systém i stav mezi uměním a řemeslem. „Na jednom místě se potkávaly osobnosti, které byly umělecky i co se sociálního zázemí týče úplně různorodé,“ naráží na tehdejší kolegy Waltera Gropia, Hennese Meyera, László Moholy-Nagye nebo Oskara Schlemmera. „Eklektičnost byla na Bahuhausu inspirativní. Byl tam řád a zároveň tam vládl velký chaos a otevřenost. Kombinace těchto dvou prvků se mi zdá nejzajímavější,“ dodává.
Galerie PLATO sídlí v Ostravě v prostoru po bývalém hobbymarketu Bauhaus, což je ale podle Pokorného v souvislosti s propagací festivalu re:bauhaus spíše matoucí. PLATO však s touto hříčkou pracuje rádo. „Když v Německu řeknu, že v Česku máme taky Bauhaus, nikdo najednou neví, jak reagovat.
Sté výročí založení umělecké školy Bauhaus připomíná Galerie Jaroslava Fragnera v Praze výstavou snímků fotografa architektury Filipa Šlapala. Autor se vydal do Desavy, kam se výmarská škola Bauhaus založená v roce 1919 architektem Walterem Gropiem v roce 1925 přesunula.
V Německu se Bauhaus bere jako ikona, čili od nás je to velká ironie. Nicméně když se do našeho hobbymarketu podíváte, zjistíte, že on je svým způsobem taky výsledkem bauhausovských principů. Je to prosklená, jednoduše strukturovaná budova. Když ji viděl umělecký ředitel výstavy documenta 14 Adam Szymczyk, říkal, že vypadá lépe než berlínská Neue Nationalgalerie od Miese Van der Rohe,“ usmívá se Pokorný.
Galerie PLATO už v rámci festivalu re:bauhaus hostila i odbornou diskusi o demokratické Výmarské ústavě, která se kryla s fungováním školy Bauhaus. S německými partnery, Národní galerií a pražským Goethe-Institutem pak letos ještě chystá dvě sympozia. Červnové se bude věnovat vztahu Bauhausu a funkcionalismu, na tom podzimním pak hosté z celého středoevropského prostoru proberou postavení žen v Bauhausu a obecně téma emancipace. Počítá se také s letními workshopy, které bauhausovské principy architektury i vztahu žáků a učitelů představí studentům a začínajícím umělcům.
„Chceme také pracovat na novém manifestu. S hosty z různých zemí bychom ho rádi dodělali v Berlíně, kde bychom ho pak v podobě performativní projekce, přednášky nebo třeba inzerátu publikovali. Noví futuristi z nás sice nebudou, ale je to určitý způsob, jak Bauhaus reflektovat,“ vysvětluje Marek Pokorný. „Hrajeme si se situací, kterou protáhneme střední Evropou a vrátíme zpátky do Německa, což je princip twins neboli zdvojení. Bauhaus Twins v Platu je zdvojením toho, co už viděli diváci v Berlíně, a i náš manifest bude dvojníkem manifestu Waltera Gropia,“ uzavírá Marek Pokorný.
O čem se v Platu diskutovalo v rámci odborné debaty o Výmarské ústavě, jak ovlivnil německý Bauhaus český teoretik, sociolog a avantgardista Karel Teige? Jaké aktivity chystá festival re:bauhaus na polovinu června do Prahy a co si PLATO Ostrava připravila na léto? Poslechněte si celé ArtCafé. Hudbu k němu vybíral Michal Pařízek.
V roce 2019 si připomínáme sto let Bauhausu, fenoménu, který nepřestává fascinovat. Eliška Závodná vybrala některá jména spolutvůrců i žáků této podivuhodné instituce.
Letos slavíme stoleté výročí založení Bauhausu – architektonické školy, která se hlásila k ideálům pokroku a emancipace. Jak moc se tyto ideály projevily na postavení žen?
Název jedné ze světově nejvýznamnějších avantgardních škol umění - Bauhaus - vymyslel Walter Gropius, který se stal 1. dubna 1919 prvním ředitelem této školy.
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
