SERIÁL

Osudy Bauhausu

Bauhaus, budova školy

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Sonda do období existence jedné z nejvýznamnějších avantgardních škol umění, designu a architektury prostřednictvím osudů pěti z jejích tvůrců – malířů Kleea a Kandinského, fotografa Moholy-Nagy a architektů Gropia a Miese van der Rohe. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Výtvarná škola Bauhaus vznikla v německém Výmaru v roce 1919. Architekt Walther Gropius, který ji založil, si kladl za hlavní cíl obnovu jednoty umění pod vedením architektury a obnovu těsného vztahu umění a řemesla. Umění a technika mají vytvořit nový celek. Konečným cílem vší výtvarné činnosti se má stát stavba. Každý student Bauhausu se musel naučit řemeslu.

Škola přitáhla velké umělecké talenty výtvarného umění 20. století a podle historiků umění se v tomto ohledu podobala Florencii v době renesance nebo Paříži konce 19. století. Gropiovi se podařilo shromáždit řadu velkých osobností výtvarného umění. Do Výmaru přišli malíři Vasilij Kandinskij a Paul Klee nebo fotograf, malíř a sochař László Moholy-Nagy.

Právě v příbězích malířů Kleea a Kandinského, fotografa Moholy-Nagy a architektů Gropia a Miese van der Rohe, který se stal ředitelem školy ke konci její existence, můžete sledovat osud Bauhausu a také Výmarské republiky, jejíž demokratická atmosféra umožnila existenci takové experimentátorské instituce. Bauhaus a demokracie skončily v Německu současně: v roce 1933. Pětidílný cyklus pro rozhlas připravil Jiří Kamen.

Každý, kdo sedí na židli s trubkovou ocelovou konstrukcí, používá nastavitelnou lampu, nebo bydlí v domě z částečně nebo zcela prefabrikovaných segmentů, může blahořečit či proklínat designérskou revoluci, kterou z valné části uskutečnil Bauhaus.
Will Gompertz, historik umění

Bauhaus se stal legendou a zároveň tradicí. Moderní výtvarné školy od něj převzaly „základní kurzy“, zájem o studium materiálu, o teorie barev a trojrozměrného návrhářství. V jistých ohledech navazují i na výchovné experimenty, se kterými začal Gropius a jeho spolupracovníci před sto lety v Německu.

Pro rozhlas napsal: Jiří Kamen
Režie: Petr Mančal
Natočeno v roce 2019.

Spustit audio