Ozvěny Bauhausu: Gillarovo gymnázium v Praze nebo vila Rabe ve Zwenkau

vila Rabe ve Zwenkau
vila Rabe ve Zwenkau

Název jedné ze světově nejvýznamnějších avantgardních škol umění - Bauhaus - vymyslel Walter Gropius, který se stal 1. dubna 1919 prvním ředitelem této školy založené ve Výmaru.

Během své krátké existence Bauhaus zásadně ovlivnil nejen moderní architekturu a design, ale i malířství. Po Gropiovi školu modernismu vedl Hannes Meyer, představitel vědeckého funkcionalismu. Ve funkci vydržel dva roky a v roce 1930 byl pro své levicové smýšlení odvolán. Posledním ředitelem školy byl Ludwig Miese van der Rohe, pod jehož vedením se Bauhaus depolitizoval a stále víc přibližoval škole architektury. Poté, co se v Německu dostali k moci nacisté, Mies van der Rohe školu v roce 1932 uzavřel a přestěhoval ji na předměstí Berlína, kde ještě několik měsíců - do srpna 1933 - fungovala jako soukromý institut.

03797941.jpeg

Co se s představiteli Bauhausu stalo po definitivním uzavření školy? „To bylo velmi různorodé. Mies van der Rohe se snažil dělat kompromisy, ale nakonec odjel do Ameriky, kam emigroval i Walter Gropius nebo Marcel Breuer. Někteří architekti spolupracovali s režimem, třeba Ernst Neufert, který proslul svými typologickými studiemi. Ale víme o něm, že ve svém ateliéru kryl jednoho židovského architekta, který díky němu přežil. Někteří další emigrovali do Mexika a do Chile a další odešli do Sovětského svazu,“ odpovídá teoretik architektury Vladimír Šlapeta, který bude mít v Galerii Jaroslava Fragnera u příležitosti 100. výročí založení této umělecké školy přednášku nazvanou Architektonické ozvěny Bauhausu.

03631160.jpeg

Mezi tyto ozvěny patří na našem území například francouzské gymnázium Jana Gillara v pražských Dejvicích a Vladimír Šlapeta přibližuje i jedinečný příběh vily Rabe ve Zwenkau u Lipska. „Je výjimečná úzkou spoluprací architekta Adolfa Radinga a výtvarníka Oskara Schlemmera. Je zajímavá také svou originální prostorovou koncepcí. Výšky prostoru využil Oskar Schlemmer k umístění profilu lidského obličeje, který přežil nejen dobu Třetí říše, ale také Německé demokratické republiky. Dcera doktora Rabeho se všemi silami snažila dům udržet v dobré stavu, v 90. letech ho prodala bohatému sběrateli, který ho renovoval a teď ho koupila Nadace Bauhausu. Nyní snad bude přístupný veřejnosti, je to neuvěřitelný zážitek,“ dodává Vladimír Šlapeta.

Přednáška Architektonické ozvěny Bauhausu se koná 28. března od 19 hodin v Galerii Jaroslava Fragnera a je přístupná zdarma.