Michaela Vrchotová

Po roce 1989 nastupuje na domácí uměleckou scénu silná generace výtvarných umělkyň, které jsou zároveň prvními absolventkami transformovaných uměleckých škol.

Ještě ve druhé polovině dvacátého století znělo v širší společnosti prohlášení „na ženu je to vynikající“ jako oslavné.

Dílo, do něhož vepsal Aleš Veselý (1935–2015) prožité tragédie a zvraty dvacátého století, neodmyslitelně patří do dějin poválečného umění.

Nejen o jasné hranici mezi kulturní výměnou a propagandou hovoří Michaela Vrchotová se svými hosty sinology Olgou Lomovou a Ondřejem Klimešem.

Městský veřejný prostor je téma, které v poslední době ve společnosti stále více rezonuje. Petr Kratochvíl, Rostislav Švácha a Milan Kreuzzieger hosty Michaely Vrchotové.

„Nešlo jen o to, zadupat protivníka do země, ale polemika, kterou mezi sebou Kubišta s Fillou vedli, se plodně odrážela v jejich tvorbě.“

Brutalistní či brutalistická – slova, která jsou ve spojitosti s architekturou skloňována čím dál tím častěji.

Dlouho před tím, než se v roce 2015 stala ředitelkou Společnosti Jindřicha Chalupeckého, byla nepřehlédnutelnou hybatelkou dění na současné výtvarné scéně.

Michaela Vrchotová se svými hosty debatuje o současném umění, o jeho aktuální situaci, trendech a dlouhodobějších tendencích.

„V tuto chvíli máme více než 40 tisíc nemovitých památek. Památkově chráněných staveb, které vznikly mezi lety 1960 až 1990, je pouze 14.“