Hra, která baví a utváří novou realitu. Divadlo ve specifických skupinách je plné odvážné fantazie
Lidé s různým znevýhodněním touží hrát divadlo, chtějí být herci, autory, výtvarníky i režiséry. Ať už jsou to lidé – divadelníci – s psychickým onemocněním či jinou jinakostí, přejí si stát na jevišti, sklidit potlesk a komunikovat s diváky. Divadelní tvorba ve specifických skupinách je zaměřena na kreativní práci lidí s postižením.
Divadelní tvorba ve specifických skupinách je projekt, který je realizován od roku 2000. Vznikl na Katedře alternativního a loutkového divadla Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze. Zakládající trojicí již organizovaného uskupení byli Zuzana a Vladimír Novákovi a Kateřina Šplíchalová Mocová.
Začali jako Divadlo 4krátPĚT v roce 2003 a pokračovali pod současným názvem Divadlo Vzhůru nohama, až vznikl projekt Divadelní tvorba ve specifických skupinách, projekt umělecký, pedagogický a výzkumný.
Divadlo jako smysl bytí
Divadelní tvorba ve specifických skupinách musí splňovat předpoklady svébytného uměleckého díla s jasným dramaturgickým konceptem, myšlenkou, zároveň ale musí integrovat všechna specifika herců se znevýhodněním tak, aby se všichni cítili zapojeni do procesu.
Čtěte také
Smysl projektu je jednoduchý – je to objevování možností divadelní torby s lidmi s postižením. Přijde mi to smysluplné. Při divadelní tvorbě objevujeme tvůrčí světy, které máme někde skryté a náš potenciál, který máme hluboko udupaný. A u lidí s postižením je to ještě zřetelnější. Pomocí divadla chceme jejich i náš smysl bytí zlepšit. Zkrátka dát mu smysl. Vystěhuje Vladimír Novák.
Hnízdo pro duši
Lidé s mentálním znevýhodněním mají bytostnou potřebu tvořit a skrze tuto tvorbu ostatním něco sdělit, vést s nimi dialog. Komunikace a přímý vztah s divákem jsou hlavním smyslem i cílem vystupování divadelníka s mentálním znevýhodněním na scéně. V průběhu posledních sedmnácti let se tým projektu v několika ústavech sociální péče pokusil o jedinečný, kvalitativně-výzkumný divadelní experiment. Aby představil, jak tvoří lidé se znevýhodněním, vznikla idea výstavy Hnízdo pro duši. Výstava v Muzeu loutkářských kultur v Chrudimi začíná 5. března a potrvá do 1. listopadu.
Divadlo z Pasáže
Mluvíme-li dnes o divadelní tvorbě ve specifických skupinách, tedy o tvorbě lidí s různým postiženým, není možné opomenout Divadlo z Pasáže z Banské Bystrice. Divadlo z Pasáže je jediné svého druhu na Slovensku. Soubor má průměrně 14 herců, řadu hostujících režisérů, herců, výtvarníků, hudebníků a dalších spřízněných umělců pod desetičlenným vedením celé organizace. Své inscenace uvádí od roku 2010 ve vlastním divadelním prostoru a dále na zájezdech nejen na mnohých místech Slovenska. Divadlo z Pasáže mapuje a v pořadu o něm pojednal dramaturg a pedagog DAMU Miloslav Klíma.
Související
-
Od ideálu k politice a od politiky k terorismu. Husitská trilogie jako divadelní komprimát
Jako kreativní i kritickou konfrontaci s významnou kapitolou českých dějin pojali režisér Lukáš Brutovský a dramaturg Miro Dacho Husitskou trilogii Aloise Jiráska.
-
Nenávist pramení z primitivního uvažování. Kočkožrout se ve Švandově divadle zakousne do živého
Neschopnost kritického myšlení jakožto základ nenávisti zkoumají v inscenaci Kočkožrout v pražském Švandově divadle.
-
Klasika, současná hra i hudební divadlo. Kladenskou činohru nově umělecky povede Martin Vokoun
Městské divadlo Kladno má nové umělecké vedení. Uměleckým šéfem bude režisér Martin Vokoun a jeho zástupcem a zároveň dramaturgem bude Marek Hladký.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.
Jan Pokorný, ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu a moderátor
Tata a jeho syn
Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.
