Od ideálu k politice a od politiky k terorismu. Husitská trilogie jako divadelní komprimát
Jako kreativní i kritickou konfrontaci s významnou kapitolou českých dějin pojali režisér Lukáš Brutovský a dramaturg Miro Dacho Husitskou trilogii Aloise Jiráska. Tři hry – Jan Hus, Jan Žižka a Jan Roháč – zkrátili do zhruba dvouhodinové inscenace, kterou nově uvádí divadlo Komedie.
Alois Jirásek vnímal husitské hnutí jako vrcholnou etapu naší národní historie. Věnoval jí mimo jiné i tři hry – Jan Žižka, Jan Hus a Jan Roháč – které vznikaly mezi lety 1903 až 1914. Ty se nyní staly inspirací a zdrojem pro divadelní hru Husitská trilogie slovenského režiséra Lukáše Brutovského. Výslednou inscenaci představuje jako divadelní komprimát, jako obraz cesty od ideálu k politice a od politiky k terorismu. Text opírá o základní situace z Jiráskových her.
„Text inscenace jsem doplnil o pasáže z dobových materiálů, jejichž jazyk a způsob mi připadal mnohdy i zajímavější, než jakým Jirásek popisuje jednotlivé situace. My jsme cílili na výběr z příběhu. Použil se tak například úryvek z kroniky Petra z Mladoňovic, což byl písař, který Jana Husa doprovázel do Konstancie. A použili jsme i dobové písně v současné hudební úpravě.“
Transformace různých podob husitské revoluce
V inscenaci Husitská trilogie se podle slov Lukáše Brutovského tvůrčí tým pokusil o transformaci různých podob husitské revoluce: „Od akademicko-teologické roviny v případě Husa, přes politickou, od které vše směřuje až občanské válce a následně k rovině válečné, která má místy znaky terorismu.“
Příběh husitského hnutí byl opakovaně zkreslován. Každá generace a politická garnitura si přetvářela mýtus podle svých potřeb a zájmů. Dramaturga Mira Dacha na příběhu Jana Husa a celého husitského hnutí zaujal motiv pravdy. Ve svých úvahách vycházel i ze hry Jan Hus Josefa Kajetána Tyla: „Mě zaujal dialog mezi Janem Husem a Štěpánem z Pálče, který byl Husovým spolužákem a posléze jedním z jeho největších odpůrců. V tom dialogu hovoří o pravdě, kterou zastává Hus, a na druhé straně o pragmatickém přístupu k životu, který zastává Štěpán z Pálče. Najednou mi spory o pravdu přišly nesmírně aktuální.“
Výrazný posun daného tématu do současnosti se projevuje především ve formě inscenace. Dominantou scénografie výtvarníka Juraje Kuchárka je trojice igelitových nafouknutých kupolí. „Jelikož se jedná o uzavřenou občanskou válku, tak jsme se dohodli, že by se vše mělo odehrávat v uzavřeném prostoru, ve kterém budou protagonisté nuceni celou dobu představení společně být, bez toho aniž by tento prostor mohli opustit,“ vysvětluje režisér Lukáš Brutovský.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
