Divadlo utlačovaných zesiluje hlas těch, kteří nejsou ve společnosti slyšet

Brazilský divadelník Augusto Boal vytvořil v 60. letech metodu divadla utlačovaných, kterou se od té doby inspirují lidé po celém světě. Zájem o jeho metodu se postupně objevil i v Čechách. Pražské Divadlo dvě na třetí se divadlu utlačovaných věnuje od roku 2012 a jejich aktuální představení se jmenuje Odchodem to nekončí. Skupina, žen, která se rozhodla, že svou nelehkou životní zkušenost s domácím násilím přetaví do divadelního představení, vznikla ve spolupráci s organizací Acorus a Ara Art.

I o velmi složité životní zkušenosti hrát divadlo

V divadle utlačovaných skupina neherců, kteří mají podobnou zkušenost s útlakem, hledá divadelním průzkumem, co je v jejich příbězích zásadního.

Z příběhů pak vytváří jeden společný, nosný příběh pro jeviště, na kterém lze problém dobře ukázat. Cílem není psychoterapie členů, ale snaha problém nějak posunout. Nehrají příběh jednotlivce, na scéně spíš rozehrávají hlavní překážky bránící dobrému konci. „Tím, že nehrají samy sebe, jsou také protagonisté chráněni,“ upřesňuje Líza Urbanová z Divadla dvě na třetí. Ta byla hostem vltavského ArtCafé společně s Danou Moree se dvěma účinkujícími, Zuzanou Ferencovou a Renatou Sýkorovu.

Hledáme řešení, provokujeme diváky

Divadlo utlačovaných lze zakončit prezentační podobou tzv. divadlem fórum. Probíhá tak, že po kratším představení se pak společně s diváky hledají řešení. Diváci mohou vstupovat do konkrétních scén a v souhře s ostatními herci na scéně sami zakoušet situace protagonisty. To vše pod pečlivým dohledem tzv. jokera, který celý proces diváckých interakcí moderuje, ale také provokuje diváky. „Joker pomáhá porodit nové možnosti, jak to zkusit jinak. Jak vymyslet nové řešení. A divadlo je geniální prostor, na kterém si to můžeme vyzkoušet,“ řekla Dana Moree.

Bohužel jsem si podobný příběh, o kterém hrajeme, taky zažila. Ale jsem ráda, že to hrajeme pro ostatní lidi, že říkáme, že domácí násilí existuje.
Zuzana Ferencová

Podstata této podoby sociálního divadla, ve kterém hrají neherci, resp. lidi, kteří zažívají nějaký útlak, tkví v autentické zprávě, aktivizaci, otevření dialogu a hlavně ve společném hledání řešení. Skupina, která se do divadelního, kritického průzkumu pouští totiž nevzniká samovolně – není to soubor herců. Vzniká na základě motivace a potřebě problém reflektovat, mluvit o něm.

České divadlo utlačovaných

První výcvik pro lektory metody divadla utlačovaných proběhl v roce 2012 ve spolupráci s organizací Cardboard Citizens a britská lektorka Terry O´Leary, která má osobní zkušenosti s životem bez domova, tehdy vedla skupinu v Praze. Brněnská JAMU i pražská DAMU ale Boalovy inspirace zkoumaly už na přelomu roku 2000 a čerpali inspirace ze zahraničních škol v Británii a Holandsku. Metody divadla utlačovaných se také na obou školách vyučují, stejně jako na sociální pedagogice Masarykovy univerzity v Brně.

Divadlo dvě na třetí působí při Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a Dana Moree a Líza Urbanová už mají za sebou práci s více než dvaceti skupinami. V současné době otevírají ve spolupráci s organizací Meta skupinu, se kterou se budou věnovat tématu migrace. Spolek Divadelta se věnuje primární prevenci většinou pro základní školy, mimo Prahu se divadlu utlačovaných věnuje např. ostravská skupina Aslido.