Divadlo má mít společenskou i komunitní funkci, říkají divadelníci z Chebu

21. únor 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Sněhová královna

Jak se daří divadlu, které je nejzápadněji položenou profesionální scénou republiky? Do Západočeského divadla v Chebu se vydala Michaela Svobodová. K mikrofonu si pozvaly uměleckého šéfa divadla Zdeňka Bartoše, dramaturgyni Martinu Pokornou a stálici souboru herečku Radmilu Urbanovou. Na těsně porevoluční dobu v pořadu zavzpomínala tehdejší dramaturgyně divadla Alena Zemančíková.

Stálá profesionální scéna byla v Chebu oficiálně ustanovena až v roce 1960. Slavnou éru zažívala v 70. letech, kdy zde působili režiséři Petr Scherhaufer nebo Evald Schorm. Své divadelní začátky tady prožil i Miroslav Krobot a jako do vyhnanství se do Chebu uchýlil Jan Grossman. Mezi slavné inscenace té doby patřila Matka Kuráž a její děti režiséra Luboše Pistoria, ve které hlavní roli ztvárnila herečka v nemilosti režimu, Vlasta Chramostová. Inscenace byla záhy zakázána.

Alena Zemančíková do divadla v Chebu přišla jako lektorka dramaturgie už v roce 1988 a na tuto etapu vzpomínala v rozhovoru s Veronikou Štefanovou jako na ostrov tvůrčí svobody v socialistickém Československu: „Boj o prosazení dramaturgicky nonkonformních titulů jsme nikdy nevzdali. Někdy z toho byl i průšvih. S érou dramaturga Martina Urbana a mého působení je spojeno uvedení Topolova Konce masopustu v roce 1988. Nebylo to vůbec snadné a vypadalo to, že se již hotová nazkoušená inscenace vůbec neuvede.“

Klasika, současná hra, komedie i hudební divadlo

V současné době připravuje soubor střídavě šest nebo sedm premiér do sezony. Kombinujeme velkou scénu a studio D pro šedesát diváků. V Západočeském divadle stavíme na stálém okruhu hostujících režisérů a scénografů a snažíme se, aby tam byla aktuálně moderně pojatá klasika s názorem, pak jsou tam nějaké české premiéry a dramatizace a divácky věčné hudební komedie,“ vysvětlil Zdeněk Bartoš.

Vernisáž

Právě hudební komedie většinou divadlo uvádí ve spolupráci s činohrou Karlovarského městského divadla. Karlovarský soubor byl ze zvůle tamního magistrátu zrušen v roce 2004. Od té doby fungovalo divadlo jako stagiona. Na čas mělo budovu pronajatou Divadlo Bez zábradlí. V roce 2011 byl částečně obnoven činoherní soubor, ale valnou část programu karlovarského divadla stále tvoří zájezdová představení.

Komunitní a společenská funkce divadla

V chebském divadle tvůrce a herce prý drží jedinečná atmosféra. Divadlo má na menším městě, odkud je všude daleko, komunitní a společenskou funkci. „Máme svou fanouškovskou obec, diváky, které vidím snad na každé repríze,“ zhodnotila dramaturgyně Martina Pokorná.

Čtěte také

Občas ale divadelníky tíží jistá izolace, kterou si vynahrazují zvaním jiných souborů a vlastní zájezdovou činností. „Festival jednoho herce (koná se od roku 1981) byl opět úžasný, ale zaráží mě malý zájem odborné veřejnosti,“ posteskla si herečka Radmila Urbanová.

Spustit audio