Daniel Raus: Křížek a jednička

Bylo to v časech mého dětství, matně si pamatuju, že když tu bedýnku přinesl někdo domů, stal se atrakcí pro široký okruh sousedů. Varovné hlasy ovšem tvrdily, že televize se stane hrobařem kina, protože filmy budou lidi sledovat radši doma z gauče v bačkorách a budou k tomu popíjet pivo. Televize ale kino nezničila, stejně jako dlouho předtím nezničilo kino divadla, což varovné hlasy rovněž předpovídaly.

Čtěte také

Daniel Raus: Legenda

Sedím tedy doma v obýváku a zírám do placky, ve které se schyluje k jednomu z těch věčných příběhů. Přesně vím, jak dopadne. Ví to každý. Stejně mě to ale vtahuje do děje. Všechny scénáristické triky jsou mi jasné, ale protože je tvůrci nepřehnali, cítím, jak perfektně fungují. Ukazuje se stará pravda, že technická a umělecká dokonalost budí v člověku emoce, ať si to přeje nebo ne.

Věčným příběhem je v tomto případě David a Goliáš. Konkrétně osmý díl série House of David, která v Americe láme rekordy. Tipoval jsem dopředu, že závěrečný díl se vyšvihne na vrchol, a taky že jo. Streamovací kanál Amazon Prime, který seriál produkuje, vydal stručný oznam s typickým křížkem a jedničkou. David porazí Goliáše – a pár tisíc let poté porazí jeho příběh všechny ostatní příběhy.

Čtěte také

Daniel Raus: Zrcadlo

Něco na tom Davidovi bude, říkám si uznale.

Samotná série House of David představuje ale taky vlastně příběh. Každý producent v Americe ví, že tam existuje velký segment lidí, kteří se hlásí k víře. Nemusí to být nutně pravidelní návštěvníci kostela nebo synagogy, segment je definovaný spíš hodnotami a životními postoji.

Otázka ale zní, jak ty lidi oslovit. A zda se o to snažit. Často dávají totiž přednost poselství před kvalitou, pro filmové produkce jsou těžko čitelní a jejich komunity působí dojmem nedůvěry k uměleckým formám. Takže se dlouho zdálo, že nejlepší řešení je nic neřešit. Prostě nad tím mávnout rukou.

Čtěte také

Daniel Raus: Přítel

Jenomže potom přišel nadšenec jménem Dallas Jenkins, který začal natáčet příběhy evangelií mimo klasickou produkci. Finance na seriál Chosen získal jednoduše z crowdfundingu, což znamená, že mu je lidé začali sami dopředu posílat. Najednou přicházely astronomické sumy. A bylo jasné, že daný segment se hlásí o slovo.

Jistou roli v celém příběhu hrají taky digitální technologie. Trilogie Pána prstenů by se bez nich nedala točit. Ostatně, sám autor knižní předlohy J. R. R. Tolkien za nic na světě nechtěl, aby se jeho příběhy zfilmovaly, a dobře věděl proč. Klasické triky prostě potřebný efekt nemohly dosáhnout. Moderní technologie ale už ano.

Čtěte také

Daniel Raus: Zapalovač

U seriálu House of David se věci šťastně spojily dohromady. Režisér a scénárista John Erwin říká, že příběh biblického Davida chtěl točit od chvíle, kdy jako chlapec navštívil v Izraeli jeho hrob. A proč právě David? Protože každý z nás má touhu po smyslu a poslání, které je větší než my sami.

Koukám tedy na příběh, který je věčný. Vím, že David arogantního mizeru Goliáše za chvíli znova vyřídí. Stejně mu ale – pro jistotu – držím palce.