Daniel Raus: Přítel

No a na Marsu má tahle organizace vozítko Curiosity, které ty záběry pořizuje a posílá. Původně mělo fungovat necelé dva roky, ale ukázalo se, že je neuvěřitelně životaschopné, takže překonává rekordy a dál křižuje onu záhadnou planetu. Na povrch Marsu dosedlo začátkem srpna roku 2012.

Čtěte také

Daniel Raus: Zapalovač

Rád bych se zastavil u slovíčka „životaschopné“. Curiosity, což česky znamená Zvědavost, je samozřejmě stroj. Jenomže když stroj dostane jméno, když se navíc ukáže, že je chytrý, a dokonce s vámi umí komunikovat, stává se z něj napůl živá bytost. Což je sice iluze, jenomže spousta iluzí prokazatelně mění naši realitu.

Když tedy Zvědavost pošle video, které na Marsu právě natočila, je to tak trochu jako byste se tam sami rozhlíželi jejíma očima. Na těch záběrech vlastně není nic až tak zvláštního. Kam se Zvědavost podívá, všude jenom prach a kamení. Jenomže je to marťanský prach a marťanské kamení, což činí z prostého záběru naprostý unikát.

Čtěte také

Daniel Raus: Večeře

Zvědavost se navíc ráda rozhlíží na všechny strany, takže si můžete vychutnat impozantní marťanské panorama. Potom se rozjede, aby nějaké místo osobně prověřila, a vy máte pocit, že po pár metrech určitě objeví schované marťany, nebo aspoň jejich zapomenutou botu či kabelku. Nevadí, že najde vždycky jenom další kámen, který ani při bujné fantazii neříká zhola nic.

V poslední době přibyl k obrázkům ještě zvuk. Když si ho pustíte, je to vlastně jenom takový hukot, žádná serenáda. Absolutně monotónní záležitost. V podstatě veliká nuda. Já mu ale soustředěně naslouchám a přemítám o vesmírné opuštěnosti a totálním odcizení, protože Zvědavost mi zprostředkovala pocit, který bych asi měl, kdybych se na chvíli ocitl po jejím boku u pustého marťanského kráteru.

Čtěte také

Daniel Raus: Poupě růže

Předchůdcem Zvědavosti bylo trochu menší vozítko jménem Opportunity. Česky Příležitost. Ta byla rovněž nečekaně úspěšná a neuvěřitelně životaschopná. Překonala všechna úskalí. Ačkoliv se několikrát dostala do fatálních problémů, přežila vlastní smrt a marťanskému hrobníkovi utekla z lopaty.

Dožila se krásných patnácti let. Pravda je, že zdraví jí v posledku života už moc nesloužilo, pohybově na tom byla čím dál hůř. Vydržela by ale určitě ještě nějaký ten pátek, kdyby ji nepostihla ničivá prachová bouře. Než vydechla naposled, poslala dojemnou zprávu: Baterie mi slábne a stmívá se. Znělo to bezmála jako hitovka Boba Dylana o klepání na nebeskou bránu, kde se zpívá: stmívá se, tolik se stmívá, že už nic není vidět. Smutný osud po tom všem, co Příležitost zažila a dokázala.

Čtěte také

Daniel Raus: Pípa

Její mladší sestra Zvědavost si ale vede nadmíru výtečně. I ona brázdí marťanský terén a posílá další a další záběry. Pokud bychom počítali její věk nikoliv od početí, ale od narození – tedy od okamžiku startu ze Země – pak se 26. listopadu dožívá třinácti let.

Rád bych jí tedy popřál všechno nejlepší. Zvědavosti není nikdy dost. Tedy, alespoň na Marsu. A když už se řítíme do éry umělé inteligence, je dobré si uvědomit, že i stroj může býti člověku přítelem. Dobrá zpráva, co myslíte...