Daniel Raus: Poupě růže

V úctě chovají dávné náčelníky. Z nich největší je Glešká, což se dá přeložit jako Flekatý ocas. Byl to velký válečník, a nakonec i schopný diplomat. Klíčové bitvy vedl proti armádě Spojených států, což nebyl dobrý nápad. Taky to nebyl jeho nápad. Válka totiž vypukla zbytečně, díky prapodivné souhře několika nešťastných domněnek.

Čtěte také

Daniel Raus: Pípa

Na počátku byla chromá kráva, která zmizela mormonským osadníkům. Načež se nezkušený (ale tím více ambiciózní) kapitán Lawrence Grattan vydal na trestní výpravu do kmene Siouxů. Jeho oddíl čítal třicet mužů, jednoho překladatele a dvě děla. Prostoduchým cílem bylo zatknout pachatele. Překvapení indiáni nabízeli kompenzaci – peníze nebo koně – ale debata se vymkla z ruky, což způsobil namol opilý překladatel, který strašnými urážkami kompenzoval vlastní nedostatky ve znalosti řeči Siouxů.

Výsledkem byl takzvaný Grattanův masakr. Jeden z vojáků ve stresu vystřelil a zasáhl indiána, takže se strhla vřava, ve které Siouxové pozabíjeli všechny bílé muže, včetně ožralého tlumočníka. Padl i náčelník Siouxů, jehož místo zaujal Flekatý ocas. Psal se rok 1854 a následovala první válka Siouxů proti Spojeným státům. Mimochodem, taková drobnost: ukázalo se, že mormonský osadník tu chromou krávu indiánům ve skutečnosti daroval.

Čtěte také

Daniel Raus: Vitráž

Flekatý ocas potom skončil na dva roky ve vězení, kde se naučil anglicky a do konce života nechtěl žádného tlumočníka ani vidět.

Ale zpátky k Stephanii, která vyrůstala mezi indiány, i když ona sama indiánka není. Důvodem bylo to, že její otec učil v rezervaci indiánské děti. Základní škola, těžká práce. Velký problém byla pořád ještě ohnivá voda. Děti, které měly jednoho z rodičů alkoholika, na tom byly lépe než děti, které měly alkoholiky oba. Prostě, život v Poupěti růže nebyl až tak úplně růžový.

Řekl jsem Stephanii, že i já jsem tak trochu vyrůstal mezi indiány. Byli z kmene Apačů, jejich náčelníkem byl slavný Vinnetou a jeho bílým bratrem Old Shatterhand, a já o nich četl knihy a chodil na jejich filmy a sbíral fotky a s kamarády jsme si na ně pořád hráli a bojovali jsme proti zlým banditům. Stephanie o Vinnetouovi nikdy neslyšela, tak jsem jí pustil film, a ona se strašně smála, a bylo vidět, že v Poupěti růže bychom to promítat asi nemohli.

Čtěte také

Daniel Raus: Testament

Jejího otce – skvělého vypravěče – jsem se zeptal, jestli zažil v rezervaci taky nějakou pořádnou legraci. A on popsal místní volby. Poupě růže má totiž tučně placeného prezidenta, který po zvolení okamžitě obsadí všechny funkce vlastním příbuzenstvem. Předvolební kampaň probíhala během vlahého podzimu za okny školy. Celou komunitu brázdilo auto s reproduktorem, z něhož se ozývalo: volte XY kmenovým náčelníkem. V závěsu jelo ale nepřátelské auto, které do jména kandidáta vždycky zatroubilo, a z okénka se ozval hlas: toho nevolte, je to podvodník. Prostě taková poctivá podzimní předvolební debata.

Flekatý ocas a Vinnetou by u večerního kalumetu možná měli co probírat.