Alena Zemančíková: Javor a jiné stromy

10. květen 2021

Před časem pokládali u nás na sídlišti do země obrovské roury plynovodu. Museli kvůli rozsáhlému výkopu pokácet i stromy. Vše bylo v nejbližší možné době zahrnuto, tráva znovu zaseta a nové stromy zasazeny. Ale v horkém a suchém létě z vysazených stromů přežilo jen málo, výsadba byla pak v několika letech doplněna, ale i z doplněných stromů mnohé uschly nebo byly zničeny. Doplňování výsadby probíhá vlastně doposud.

Z mých pozorování vyplývá, že nejodolnější jsou javory, pak lípy a nejtěžší je to s dubem, ten se ujme jen vzácně.

Čtěte také

Sídliště, kde bydlím, bylo postaveno v závěru 70. let 20. století. Mezi paneláky rostou dnes už vzrostlé stromy všech u nás rostoucích listnatých druhů. Ze svého okna tedy vidím zřetelně, jak velký je čtyřicetiletý strom: dost na to, aby poskytoval stín. Působí přitom stále mladě a člověk na něm přímo vidí, jak má nejlepší léta života před sebou. Ty nově vysazené stromy mají naopak před sebou ještě těžká léta, ani čtvrtým rokem nemají pořádnou korunu a stále jsou na nich proschlé větve.

V pražském centru jsem v předjaří sledovala boj o javor na Anenském trojúhelníku: pro ty, kdo z Prahy nejsou, vysvětlím, že je to místo u Vltavy, do kterého ústí ulice Na zábradlí a  naproti jsou Karlovy lázně a vltavské nábřeží. Je z něj krásný pohled na Pražský hrad. Vedení městské části Praha 1 zadalo před časem architektonickému studiu úpravu plácku, na kterém rostla jen tráva a dva stromy. Blíže domu Bellevue, postaveného v 19. století ve stylu nizozemské neorenesance, roste javor. Na druhém konci lípa.

Čtěte také

V nejvyšším patře domu Bellevue měl ateliér malíř Ferdinand Engelmüller, po něm pak v letech 1934 – 38 Oskar Kokoschka a později i Jiří Trnka. Stísněné podmínky sousedství reprezentativního domu způsobily, že javor  vyhnal do výšky.  Časem obrostl břečťanem a stal se živoucí sochou, plastikou barevně i strukturně proměnlivou podle ročních období.

Když se u nás řekne revitalizace, může se člověk vsadit, že to bude znamenat, že se z něčeho spontánně živého stane cosi umělého. Plán na revitalizaci Anenského trojúhelníku (návrhy jsou na místě vystavené) spočívá v tom, že místo bude vydlážděno a prostorově pojednáno tak, aby se na něm dalo odpočívat. K tomu však – podle projektu – je potřeba pokácet menší lípu i stoletý javor a pomocí bagru terén přerovnat. Trojúhelník má být propojen s vltavským břehem tunelem v místě, kde kdysi bylo takzvané čapadlo, výklenek nebo propustek, kde se zachytávaly a rozebíraly vory. Řeka v těch místech dosahuje až k navigaci, žádná náplavka tam není, muselo by se tedy vybudovat  molo, aby tunel vůbec někam vedl. Z původního čapadla, zasypaného kolem roku 1925, vyrůstá javor; tak víme, jak je strom starý.

Čtěte také

Objevila se plechová ohrada, bagry se zahryzly do trávníku a lípa byla skácena, než se kdo nadál. Proti kácení majestátního javoru se ale zvedla vlna protestu, ten rozdělil i jednotlivé zastupitele Prahy 1 a Magistrátu (kterému patří území pod silnicí, tedy prostor, kudy by byl proražen tunel), u javoru vystupovali hudebníci i básníci, všichni přísně dodržujíce protiepidemická opatření, městští politikové zasedali a vydávali prohlášení.

Chodila jsem se na ten javor dívat. Za chladného jara se dlouho, bezlistý, černě tyčil proti obloze a čím dál víc ukazoval, jak pomýlený je pro současnou dobu architektonický návrh oné revitalizace. Mít v Praze místo, určené stoletým stromem, který odolal exhalacím z výfukových plynů i vedru a suchu posledních let, měl by architekt vycházet  při  úpravě prostoru od toho stromu. Jeho existence je stejně důležitá a hodná ochrany, jako existence domu, který stojí vedle.

Čtěte také

Na vydlážděném prostranství mají být nakonec vysazeny dva nové stromy. Na iluzivním obrázku jsou krásně vzrostlé a svými širokými korunami stíní lavičky pod sebou. Jenomže to je právě iluze: na našem sídlišti je názorně dokázáno, jak je pro strom těžké se ujmout ve městě s jeho suchým a přehřátým klimatem, jak se pomalu chytá, pokud vůbec nezahyne.

Vzrostlý javor už všechno překonal, v kamenné síti ulic Starého města pražského mnoho takových stromů není. Protesty a manifestace nakonec přiměly zastupitelstvo Prahy 1 ponechat javor na místě a od probourání tunelu k Vltavě ustoupit. A javor, který se po dobu sporu o svůj život černě tyčil v plechové ohradě, se konečně zazelenal.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.