Alena Zemančíková: Chléb

17. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Domácí, velmi jednoduchý pecen chleba
0:00
/
0:00

V 70. letech 20. století jsem v časopise Světová literatura objevila bulharského spisovatele Jordana Radičkova. Vyšlo tam několik ukázek z jeho souboru povídek Střelný slabikář, kde své příběhy, končící tragickou, násilnou smrtí, vyprávějí jednotliví obyvatelé bulharského městečka pod horami. 

Hrdinou povídky Chléb je pekař, ke kterému si jednou za týden přichází jeho synovec pro dodávku chleba pro odbojáře, skrývající se v horách: celý Střelný slabikář se odehrává za 2. světové války.

Čtěte také

Gestapo ale na pekařovu podporu partyzánům přijde a jedné noci, právě když je zaděláno a chleba kyne, pekárnu podpálí. Vrcholem prózy je monolog pekaře, který předkládá obraz celé pekárny jako obrovské pece s velikým bochníkem chleba, za který položili životy pekař i jeho žena. V našem amatérském divadle jsme povídku sehráli jako divadlo poezie a sklidili s ní úspěch, jaký jsme ani nečekali. Jordan Radičkov zůstal mým oblíbeným spisovatelem, postupně  mu u nás vyšla celá řada knížek.

Poslední ročník festivalu německy mluvených filmů DasFilmfest, který probíhal on-line, měl na programu také německo – francouzský dokument Chleba. Ve filmu celovečerní délky jsme se mohli z nejrůznějších stran seznámit s tím, jak probíhá pečení chleba v průmyslových pekárnách i v pekárnách řemeslných, v čem je rozdíl a co velká industrializace pekařského řemesla přinesla a způsobila. Jak průmyslové pekárny určují, co se má pěstovat. Jak o cenách chleba se rozhoduje na obilné burze v Chicagu. Jak recepty na aktuální přípravu chleba závisejí na kvalitě obilí. Jak levnou pšenici lze vypěstovat jen s pomocí pesticidů, bez chemie to nejde. Jeden z mluvčích ve filmu říká, že v zemědělství se moc nevydělává, ale na zemědělství ano.

Čtěte také

Film připomněl okamžik, kdy všechny řetězce supermarketů zavedly vlastní pečení, pro které obrovské průmyslové pekárny dodávají mražené polotovary. Vzniká tak iluze čerstvého pečiva, ve skutečnosti ale mražené pečivo může linka vyrábět i skladovat dlouho a ve velikém množství, nezávisle na tom, kolik se aktuálně prodá. Průmyslová pekárna musí také pracovat s hustším těstem než řemeslná, protože řídké těsto by zalepilo stroje – ale i hustota těsta se projevuje na kvalitě chleba. Na pocit čerstvosti mají vliv enzymy.

Technologovi průmyslové pekárny člověk věří, že jeho závod usiluje o co nejlepší chuť, jenže přírodní podstata chleba (připomeňme si, že je to potravina, vyrobená pouze z mouky a vody a trochy soli!) se obrovskému automatizovanému procesu vzpírá, její přirozené vlastnosti musejí být potlačeny a nahrazeny chemickou simulací. Průmysl se vždy snaží reprodukovat řemeslo, vysloví manažer definici.

Čtěte také

Našimi lepkovými alergiemi a dalšími podobami nesnášenlivosti vůči mouce není vinna pšenice, ale způsob, jakým s obilím a s moukou zacházíme. Dobře udělané produkty jsou zdravé, říká francouzský pekař. A manažer by připomněl, že ovšem také drahé.

A já jsem si uvědomila, že v celé obrovské pražské čtvrti, v níž bydlím, nevím o jediné pekárně, kam by si člověk ráno skočil pro čerstvé rohlíky tak, jak to bývalo součástí sobotního ranního rituálu za mého dětství.

Toho roku, kdy  jsme vyhráli hlavní cenu na festivalu poezie Wolkrův Prostějov s Radičkovovým Chlebem, jsme se celou noc v parku družili s hostujícím divadlem z Polska, které předvedlo užaslému publiku své divadlo-rituál, v němž se s chlebem zacházelo jako s tělem. Herci chléb líbali i bili, šlapali po něm i vzývali ho, sestavili z něj příbytek. Salvator Dalí prý toužil mít celou ložnici z chleba. Za svítání jsme se vraceli do internátů, kde jsme byli ubytováni, ulicí plnou vůně kolem okénka, ve kterém se míhaly postavy v bílých zástěrách. Okénko se po zaklepání otevřelo a  ruce pekařů a pekařek nám rozdaly pečivo, které se jim při manipulaci rozlámalo. A přidaly i něco nerozlámaného. Slunce vycházelo a k pekárně se blížila rozvážková auta.

Spustit audio