Alena Scheinostová: Masopust ve skříni

4. únor 2022

Období, kterým právě procházíme, je dobou masopustu. U našich předků, odkázaných bez internetu, televize a chytání pokémonů v oblasti zábavy na vlastní produkci, byl to čas obchůzek v maskovaných průvodech. Domýšlet a odhadovat jejich prastarý rituální význam je právě tak předmětem činnosti etnologů jako objektem zapáleného zájmu novodobých hledačů kořenů i kořínků.

Co přežilo do dnešní doby nebo je podle zlomků paměti obnovováno, nese už se spíš jen na vlně radosti z převlékání, maškaření a společného veselí.

Čtěte také

Díky národopiscům víme, že ve správném masopustním průvodu nemá chybět kobyla čili brůna, medvěd s medvědářem, kozel, koza, pán s paní, dědek s bábou, sedlák s oráčem, mlynář a vůbec zástupci starobylé venkovské společnosti, aby na každého došlo. Předkové si pomáhali obrácenými kožichy, svazečky slámy, suchou natí z hrachu a lecčím dalším, co bylo právě po ruce – aby se pod maskou mohli vrhnout do světa karnevalu, kde je dovoleno, co jindy ne.

Karnevalový svět jako svět „vzhůru nohama“, svět vlastních pravidel, popsaly mnohé učené hlavy. Vyústění jsou vždycky shodná: člověk všech dob a epoch bytostně potřebuje jednou za čas vybočit ze svých obvyklých rolí, převrátit pravidla a být na chvíli někým jiným. A v tomto úkroku stranou třeba i vyřešit problém, pro který v běžném životě nemá příležitost, munici nebo společenské postavení. Projít se světem, který funguje jinak, který nesvazují všednodenní zákonitosti, a který tím příchozího posiluje a osvěžuje, aby pak o něco snáze snášel nároky světa všedního.

Čtěte také

Předkové, kteří žili v pevně daných přírodních a liturgických cyklech, měli pro své obchůzky a masopusty shodně, předvídatelně vyčleněný čas. Avšak ani v současnosti, která bezmála všechna údobí slila v monolit, nevymizela tato karnevalová potřeba – a ani její projevy. Maskáčoví trampové se potulují po lesích v doprovodu svých batikovaných dívek, aby v pondělí zase v oblecích usedli ke kancelářským stolům. Tolkienisti se bijí meči na cimbuřích, oděni ve skvostnou zbroj, za kterou nejednou utratili stejně jako za diesela, který je po bitvě odveze domů. A když ve Vysočanech za bílého dne potkáte vílu Arielu 40+, není to ten vermut ze včerejška, ale nejspíš tu právě probíhá nějaký con pro blázny do komiksů, marvelovek, anime a hororů.

Čtěte také

Nevěříte mi? Najděte svoji svatební fotografii a vzpomeňte si, jak to bylo.

Tradiční masopust končil o půlnoci, než se čas přehoupl do Popeleční středy. Rychtář zatroubil rozchod a masky padaly. Možná to bylo romantičtější než pondělní budík, který nám čas naruby zpravidla ukončuje dnes. Ale možná si to tak jenom představujeme, když svoje převleky zavíráme zase na nějakou dobu do skříně.

autor: Alena Scheinostová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.