Albert Camus: Zápisníky

Od roku 1935 až do své smrti v lednu 1960 si Albert Camus (7. 11. 1913–4. 1. 1960) nepřestal vést to, co v bibliografii jeho díla později zdomácní pod názvem Zápisníky (Carnets).

Vyjdou jich celkem tři svazky: první dva záhy po jeho smrti (1962 a 1964), a poslední z nich s pětadvacetiletým odstupem až roku 1989. Česky vyšly v letech 1997–2000 v nakl. Mladá fronta.

Za dlouhou dobu od napsání těchto zápisků se výrazně změnil vztah k tomu typu literárního projevu, jaký Zápisníky představují: to, co bývalo obecně považováno za pouhý zajímavý doplněk skutečné literární tvorby, jednou provždy odstřižené od svého autora, se v naší době dostává do popředí čtenářského zájmu právě pro svou autentičnost živé práce ducha.

První svazek Zápisníků tvoří tři sešity psané od května 1935 do února 1942. Život mladého Alberta Camuse je nabit závažnými událostmi osobními i politickými. Ale marně by nepoučený čtenář hledal důvěrnou reflexi krachu prvního manželství či sebelítost nemocného tuberkulózou. Zápisníky jsou všechno jiné než intimní deník, a pokud přece, tak vzácně střídmý deník duchovního zrání mladého muže, které sledujeme ve výběru četby, z níž si dělá poznámky, v úporné práci na proměně životní zkušenosti v literaturu, v projevech nezlomné sisyfovské vůle tváří v tvář absurdní existenci, usilující o její filosofické uchopení.

Střídají se tu záznamy odposlechnutých hovorů a situační momentky s úchvatnými popisy milované středomořské krajiny, hraničícími často s básní v próze, zápisky z cest, úvahy o divadle s reflexí antiky...

Účinkuje: Vojtěch Hájek

Autor: Albert CamusPřeklad: Vlasta DufkováPřipravil: Petr TurekRežie: Petr AdlerV pořadu zazní hudba Ervína Schulhoffa.