Když čtu Ginsberga, nemyslím na Ameriku
Literárně-hudební pásmo z amerických překladů a textů Jana Zábrany.
Web Hry a četba nabízí mluvené slovo zdarma on-line ještě týden po odvysílání. Audioknihy nejde stáhnout.
Zábranovy překlady násobí mnohobarevnost světa „Jediné, co mají Rusové lepší než Američani, jsou jejich starci.“ Trefný postřeh básníka a překladatele Jana Zábrany pochází z jeho deníkového zápisu, jež je součástí literárně-hudebního pásma, sestaveného ze Zábranových amerických překladů a textů.
Málokdo byl tak intenzivně prostoupen duchem americké literatury, její atmosférou a specifickými vlastnostmi, jako básník, prozaik, esejista a překladatel z ruského a anglického jazyka Jan Zábrana. Přeložil úctyhodné množství básní, povídek a románů amerických autorů, aniž by jedinkrát jejich zemi navštívil. Jako syn členů národně socialistické strany, v 50. letech dlouhodobě žalářovaných, mohl o Americe pouze snít. Nedočkal se ani svobodných poměrů, zemřel 3. září 1984 ve věku 53 let.
Jan Zábrana se do české literatury zapsal rovněž jako autor proslulých deníků, které byly po jeho smrti vydány v objemné knize nazvané Celý život. Převážně odtud jsme vybírali pasáže, týkající se nejen americké literatury, ale také její společnosti a historie. Veškeré překlady básní amerických autorů, které během pořadu zazní, jsou - jak jinak - dílem Jana Zábrany.
Právě o Zábranových překladech napsal přiléhavě Antonín Přidal: „Americká poesie ho nevzrušovala tím, že by v ní objevoval odraz nebo předobraz poesie evropské; provokovala ho svou samorostlostí a stále obnovovanou odlišností, která - nemá-li přijít o svůj smysl - nemůže vyzývat k napodobení, ale jen k nové osobitosti. Zábranovy překlady nerozmnožovaly fádnost, násobily mnohobarevnost světa.“
Účinkují: Kamila Drtilová, Tereza Hofová, Hynek Chmelař a Kajetán Písařovic
Připravil: Petr AdámekHudební spolupráce: Filip SkuhrovecRežie: Petr Mančal
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.