Zeleně uvnitř města máme málo, jednou ten problém začne křičet, říká Petr Ryska z Prahy neznámé. Hlavní město prochodil celé

13. září 2022

První procházku zorganizoval Petr Ryska po dlážděných zákoutích Nového Světa – a už tehdy bylo plno. Zájem o výlety po pražských místech, doplněné fundovaným výkladem, trvá, a tak mohl Petr Ryska opustit úřednické místo a projektu Praha neznámá, založenému v roce 2013, se věnuje naplno. Kde to má v Praze nejraději? A jaké zvyklosti bychom si mohli vypůjčit z dob první republiky? I o tom mluvil ve Vizitce s Markétou Kaňkovou. Repríza z 19. srpna 2022.

Nouzová kolonie Kotlaska nedaleko Palmovky, dlážděná zákoutí pod Loretou anebo třeba někdejší židovské ghetto – to všechno jsou místa, kam zájemce o neznámou Prahu bere zakladatel stejnojmenného projektu Petr Ryska.

Nouzové kolonie Na Slatinách a Pod Bohdalcem

Rodák z Petřin se o místa, která zůstala skrytá davům, zajímal už jako malý kluk. „Mezi má nejoblíbenější dodnes patří starý Veleslavín, Střešovice nebo stará Liboc. V Liboci stojí nad rybníkem kostel, a když se na rybníku bruslilo, vypadalo to tam jak z Ladova obrázku,“ vzpomíná Ryska. Po chuti mu naopak nejsou čtvrti, ze kterých se postupem času vinou chaotické výstavby staly „plochy o ničem“ – takové jsou dnes podle něj například staré Radlice.

Okraj Prahy? Stojí za to si sem vyšlápnout

Petr Ryska má v nohách všech 112 pražských katastrálních území a Prahu vnímá jako nesmírně pestrý soubor měst, samot a přírody mezi tím.

Čtěte také

I díky znalosti kontextu se proto domnívá, že nejpalčivějším problémem hlavního města je při realizaci nových zástaveb množství takzvaných tepelných ostrovů. „Hustě se staví například na Smíchově, se zelení se tam příliš nepočítá. Zeleně je v Praze hodně jen na okraji, nikoliv uvnitř. Jednou ten problém začne křičet,“ konstatuje v souvislosti s probíhající klimatickou změnou a oteplováním planety.

Značku Praha Neznámá Petr Ryska buduje od roku 2013. Cesta za touto láskou ale nebyla úplně přímá. „Nejprve jsem studoval specializaci městská doprava, potom jsem se ocitl v bance a na Ředitelství silnic a dálnic, což nebyl úplně můj šálek kávy. Pak jsem dodatečně studoval cestovní ruch a chystal se na práci pro Czech Tourism, ale situace se změnila a já do toho šel sám,“ popisuje. V plánu měl ještě studia dějin umění, nakonec však dal přednost praxi. Znalosti si doplňoval přímo v terénu a četbou literatury.

Čtěte také

Během necelých deseti let Ryska kromě nespočtu procházek Prahou přivedl na svět pět knih, na další pracuje. Věnovat by se měla okolí Anenské ulice, rád by zpracoval také Karlín. Čtvrť, o jejíž revitalizaci se často mluví jen v dobrém, ovšem po povodních v roce 2002 přišla o mnoho krásných a cenných domů.

Během procházek po hlavním městě Petr Ryska pravidelně naráží na údiv, co všechno zdánlivě známý prostor nabízí. „Málokterý Pražan procestoval celou Prahu, neznámé jsou zejména okraje. V Prokopském údolí nebo v Šárce máme skalnaté kaňony. Nemusíme ani vyrazit za hranice Prahy, abychom viděli pestrost krajiny. Stojí za to si sem vyšlápnout.“

Spustit audio

Související