Pražské nouzové kolonie. Dodnes v nich najdeme prvorepublikové příbytky i přestavěné železniční vagony
Meziválečným slumům v Československu se říkalo nouzové kolonie. Díky projektu Praha Neznámá, který provádí návštěvníky po pražských čtvrtích a pomáhá jim proniknout do atmosféry daného místa, se můžete vydat do některých z nich, například do kolonií Na Slatinách a Pod Bohdalcem. Nejspíš budete mít pocit, že jste se vrátili v čase, a možná že ani nejste v Praze.
„Dnes jsme se sešli na území nouzových kolonií, které zůstaly krásně zachované z období první republiky. Nacházíme se na pomezí Michle, Strašnic a Záběhlic. Jedná se o území o rozloze dvou kilometrů čtverečních, které za první republiky nezaměstnaní obsadili a budovali si zde různé příbytky. V roce 1918 se Praha stala novým hlavním městem a přicházely sem statisíce nových řemeslníků, většinou z venkova. V Praze se hodně stavělo a oni putovali za prací. Potřebovali také někde bydlet, jenže i ty nejhorší pavlačové byty byly zcela předražené a přeplněné. V jedné komůrce tam bydlelo klidně i 12 lidí. Tehdejší doba je pro nás dnes nepředstavitelná,“ vypráví Petr Ryska, autor projektu Praha Neznámá. Popisuje, jak tehdejší nově příchozí začali území Na Slatinách a Pod Bohdalcem „kolonizovat“.
"Podlahy bývaly pouze hliněné. V některých příbytcích Na Slatinách prý zůstaly dodnes.“
Petr Ryska
„Obsazují pozemky na okrajích Prahy, území, která nejsou určena pro výstavbu, většinou velmi nepřívětivá. Buď se nachází v prudkém srázu, nebo je zde podmáčená půda jako v kolonii Na Slatinách, zkrátka šlo o místa, kde nikdo být nechtěl. Kolonisté si zde pak budují z nouzového materiálu, třeba z bouračkových cihel a prken, své příbytky. Stavby vznikají následovně, nejprve se zatloukly čtyři kůly do země, kolem nich se to pobilo řadou prken, vevnitř polepilo novinami, nahoru se dala dehtovaná lepenka a domov byl hotov. Podlahy bývaly pouze hliněné. V některých příbytcích Na Slatinách prý zůstaly dodnes,“ popisuje vznik prvních domů Petr Ryska.
Hlavní město však vznik takových slumů na periférii nevidělo rádo, kolonie bouralo a lidi vyhánělo. Po vlně kritiky se však magistrát rozhodl vyčlenit pro nově příchozí pozemky. To ovšem znamenalo jen vyznačení území pomocí kůlů. Zavedení vody, elektřiny a určitých komunikací přišlo až mnohem později, ale třeba kanalizace chybí dodnes.
Kolonisté se museli zařídit po svém
Kolonisté neměli v mnoha ohledech jednoduché postavení, ostatní obyvatelé jimi opovrhovali a v sousedních čtvrtích je nechtěli obsloužit v obchodech ani jiných podnicích. Museli se tedy zařídit po svém. „Zřídili si svoji samostatnou občanskou vybavenost. Bylo zde mnoho hostinců, obchody, holičství, Na Slatinách pak i kostel, biograf či divadlo,“ popisuje průvodce.
Dnes už v nich nalezneme pouze několik autoservisů. Kolonie však v určité formě přežívají nadále. Z velké části jsou stále využívané k trvalému bydlení, částečně slouží jako zahrádky. Můžeme zde spatřit domy z období první republiky, přestavěné železniční vagony i další zajímavé stavby.
Program akcí:
Každý týden se koná několik pražských vycházek, trvají většinou v rozmezí od 90 minut až po tři hodiny, můžete se také zúčastnit tematického prvorepublikového večera či výletu do Brna. Nejaktuálnější informace k vycházkám naleznete na webové stránce www.prahaneznama.cz.
Tento víkend se můžete vydat např. právě do prvorepublikové nouzové kolonie Na Slatinách nebo třeba na vycházku kolem slavných vil v Bubenči či do industriálních Vysočan.
Vstupné:
- Plné 200 - 240 Kč podle délky vycházky, s předem zakoupenou vstupenkou (+ 100 Kč na místě)
- Snížené 150 - 240 Kč (+ 100 Kč), děti do 12 let zdarma
Související
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
