Roman Koucký: Praha je tak bohaté město, že by mohla zvát ty nejlepší architekty
„To, že se Praha slavných jmen (architektů – pozn. redakce) zbavuje a nedává jim příležitost, nevyhledává je, to považuju za hrubou chybu a za něco, co je zejména v historii Prahy vlastně úplně anomální,“ tvrdí architekt a urbanista Roman Koucký, který posledních šest let vede kancelář metropolitního plánu Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.
Trojský most v Praze, Mariánský most v Ústí nad Labem nebo například přestavba historického domu ve Slavonicích pro Annu Fárovou, to je jen malý výčet realizací, pod nimiž je Roman Koucký podepsán. Mostů se svým týmem navrhl celkem devatenáct. Realizoval čtyři. Tím zatím posledním je Trojský, jehož architektura nabízí celou řadu pohledů, které se zásadně liší, pokud most přecházíme z jednoho břehu na druhý nebo jej podcházíme. V neposlední řadě je jedinečný výtvarný celek stavby dotvářen také důrazem na detail konstrukce, odrazem vodní hladiny a světlem.
Most je čistá architektura, u které nemůžete švindlovat. Má mít dokonalé proporce a má být krásný. O tom není nejmenších pochyb.
V pořadu Vizitka se Roman Koucký vyjadřuje i k nedávnému záměru zbourat Libeňský most, který v roce 1928 vznikl podle návrhu významného českého architekta Pavla Janáka:
Libeňský most je výjimečný a já jsem přesvědčen o tom, že jde opravit a máme ho opravit v těch rozměrech, které má, protože to na budoucí zatížení bohatě stačí.
Výškovou hladinu metropole Koucký spojuje s jejím zahušťováním a domnívá se, že rozvoj města brzdí přílišná regulace, kterou by rád potlačil ve prospěch iniciace. Zároveň ale podotýká: „Svoji roli sehrává ne úplně dospělá demokracie, když si myslíme, že skupinové zájmy jsou v mnoha případech důležitější než skutečný veřejný zájem. To, že veřejný zájem není vůbec definován, že se vždycky řeší až při té které akci, zapříčiňuje, že neumíme zadat tu správnou společenskou objednávku.“
Neschopnost dohody, neschopnost držet kontinuitu a definovat jakoukoliv vizi nás vlastně neustále drží zpátky.
Zadání Anny Fárové bylo, že to má být celý takový fotografický, do šeda.
Jako architekt a urbanista Roman Koucký po celý svůj profesní život řeší tři základní úlohy – most, město a dům. Jednou z jeho nejznámějších realizací, která se dočkala uznání, je přestavba dvou renesančních domů ve Slavonicích pro historičku umění Annu Fárovou. Také o tom, jak z devíti bývalých bytů pro pohraničníky na přání objednavatelky navrhl tři plus jedna s velkým archivem pro dílo Libora Fáry, vypráví Roman Koucký ve své Vizitce.
Související
-
Čeká Libeňský most demolice? Jeho zbouraní schválili pražští radní
Pražští radní v úterý podpořili zbourání Libeňského mostu, má být nahrazen mostem zcela novým. Demolici musí ještě potvrdit pražští zastupitelé.
-
Rostislav Švácha: Věž na Ještědu původně nikdo nechtěl
Nejen o posledním dění v oboru památkové péče, ale také o současné architektuře a urbanismu.
-
Kateřina Bečková: Demolice Transgasu bude společnost za pár let litovat
Jako předsedkyně Klubu Za starou Prahu se vložila do sporu o brutalistický komplex na Vinohradské.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
S hereckými hvězdami poznejte tajemství textu starého dva tisíce let
Ondřej Kepka, režisér a moderátor
O věrné lásce statečného Chairea a sličné Kallirhoy
Román byl napsán pravděpodobně už v prvním století našeho letopočtu a možná dokonce i dříve. Jde o první dochovaný milostný a zároveň i dobrodružný román nejenom antického, ale vůbec evropského písemnictví.
