Je třeba vrátit se k patnáctiminutovému městu krátkých vzdáleností, říká architekt Osamu Okamura
Osamu Okamura pochází z Tokia, studoval v Praze, žil v Chicagu, architekturu a urbanismus učí v Liberci a na dovolenou jezdí do východní Evropy. I proto může srovnávat, jak se jednotlivým městům daří přizpůsobit potřebám obyvatel. Své poznatky shrnul v knize Město pro každého, v níž jsou důležité jednotlivé kapitoly, ale i „3D“ ilustrace dvojice David Böhm – Jiří Franta. Okamura ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem mluvil i o dostupném bydlení i o důležitosti sousedských komunit.
Během koronavirové pandemie se podle Osamu Okamury ukázalo, jak důležité je udržovat město kompaktní: mít vše, co člověk potřebuje, v docházkové vzdálenosti od bydliště. „Musíme se vrátit k patnáctiminutovému městu krátkých vzdáleností, kdy můžeme pěšky dojít do obchodu, do školy, zacvičit si do parku,“ konstatuje s tím, že předchozí trend „bydlení ve vlastním“ a ježdění vlastním autem za každou cenu je pro tuto planetu dlouhodobě neudržitelný.
Reagovat na potřeby města, respektive jeho obyvatel, je ale samozřejmě běh na dlouhou trať. Okamura ve Vizitce vysvětlil, že strategické plánování vývoje města se chystá vždy zhruba na jednu generaci dopředu. Do tohoto plánu se pak zanášejí všechny změny kurzu a priority města. V současné době na proměnu v patnáctiminutové město pracuje například Paříž, velmi dobře obyvatelné je podle Okamury i jeho rodné (třicetimilionové) Tokio.
Před domem, v ulici, na náměstíčku
O nástrahách městského plánování, o tom, jak by město mělo fungovat a co tomu může pomoci, napsal Osamu Okamura knihu pojmenovanou Město pro každého. Text je rozdělený do čtrnácti kapitol jako Doprava, Stárnoucí domy, Chybějící infrastruktura a program nebo Příklady dobré praxe. Publikace se – kromě poslední kapitoly Nedostatek participace, která je poslední záměrně – dá číst na přeskáčku. „Chtěl bych, aby se člověk, který si knihu přečte, byl ochotný zapojit do zlepšování svého města či vesnice. Město není možné řídit jen shora, lidi by měli začít u sebe – před domem, v ulici, na náměstíčku,“ míní.
Ve Vizitce Okamura odpovídal také na několik dotazů týkajících se bytové problematiky. V České republice máme sedm milionů bytů, přičemž jedna desetina je neobydlená a třetina z těchto bytů se nachází v obcích do tisíce obyvatel. Zatímco malé obce se potýkají s odlivem obyvatel, v těch větších zase movitější lidé byty skupují. „Město tak zneužívají pro svůj profit, umrtvují ho, snižují jeho hodnotu. V poloprázdných čtvrtích nejsou pak žádné služby ani obchody,“ konstatuje.
Čtěte také
Osamu Okamura popsal typické urbanistické rysy zemí východní Evropy, definoval rozdíl mezi urbanismem a architekturou a vysvětil, jak tyto obory propojuje Fakulta umění a architektury Technické univerzity v Liberci, kde od roku 2019 působí jako děkan. Liberec je ostatně dobrý příklad města, které na proměnu v uživatelsky příjemné město teprve čeká. „Z pohledu městského plánování neznám zničenější město. Městská struktura je rozbombardovaná, jsou tam nesourodá dopravní řešení. Možná, že kniha byla právě Libercem částečně inspirovaná,“ říká host vltavské Vizitky s tím, že právě proto je rád, že v tomto městě plném výzev jakožto urbanista a architekt může působit.
Související
-
Nejsem voličem svého bratra, lidé jsou z toho občas zaražení,...
„Rád chodím na Náplavku, to je stoprocentní. Navštěvuji galerie, třeba chodím do Rudolfina nebo Veletržního paláce. A co by mohlo být to třetí? ...Asi nějaká kavárn...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
