Nejsem voličem svého bratra, lidé jsou z toho občas zaražení, říká architekt Osamu Okamura
„Rád chodím na Náplavku, to je stoprocentní. Navštěvuji galerie, třeba chodím do Rudolfina nebo Veletržního paláce. A co by mohlo být to třetí? ...Asi nějaká kavárna, kde také rád pracuji,“ odpovídá host Osobnosti Plus, architekt Osamu Okamura na neupřesněnou otázku moderátorky, která tři místa navštěvuje rád.
„V kavárnách udělám docela dost práce. Je to příjemné místo na soustředění se. Pracovat se ale dá výborně i v tramvaji, když si najdete místo k sezení. To mám vyzkoušené,“ dodává s úsměvem.
Zvídavost, trpělivost, vnímavost
Česko-japonský architekt a vysokoškolský pedagog Osamu Okamura se narodil v roce 1973 v Tokiu. Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze a konceptuální tvorbu na AVU. Působil jako šéfredaktor architektonického časopisu ERA 21. V současné době je programovým ředitelem mezinárodního festivalu a konference pro obyvatelnější města reSITE. Za návrh vinotéky v Dobřichovicích získal v roce 1999 společně s Danielem Zissem cenu v soutěži Interiér roku. Přednášel na univerzitách a institutech v USA, Japonsku, Thajsku, Turecku, Německu, Rakousku, Polsku, Slovensku, Maďarsku, Rumunsku, Srbsku, Ukrajině a České republice. Je mladším bratrem politika a podnikatele Tomia Okamury a tlumočníka Hayato Okamury. Je svobodný.
„Rád se ptám, rád kladu otázky. Jsem trpělivý a nerad vstupuji do konfliktů. Jsem vnímavý vůči tomu, co se děje okolo mě, mám schopnost nasávat lidi a prostředí,“ reaguje Okamura na další triptychový dotaz Barbory Tachecí ohledně svých kladných vlastností.
Nemám problém říct svůj názor
Osamu je nejmladší ze tří sourozenců. O rok starší bratr Tomio Okamura se do povědomí české veřejnosti zapsal díky své politické kariéře a extrémně vyhraněným názorům. „Mé jméno je v Česku poměrně netypické. Hodně lidí se mě proto na něj ptá, kdekoli, kde říkám své jméno – třeba na poště. V tu chvíli to vnímám velmi, jinak ne. Když odpovím, že jsem bratr Tomia, reakce jsou různé,“ vysvětluje.
Jestli se cítím být Čechem? To je ošemetná otázka. Určitě taky. V současnosti se nejvíce cítím být Pražanem.Osamu Okamura
„Někteří lidé říkají, že bratrovi fandí. A já zase nemám problém říct, že na politické věci mám jiný názor a nejsem jeho voličem. Potom vznikne třeba malá diskuse, paní na přepážce je třeba trošku zaražená, ale pak se tomu spolu zasmějeme,“ komentuje svůj vztah k bratrově politice.
Nebezpečí segregace
Osamu Okamura působí mimo jiné jako programový ředitel mezinárodního festivalu a konference pro obyvatelnější města reSITE. Města by podle něj měla být otevřená, bezpečná, konkurence schopná a příjemná k životu. Současně se jako člen komise městského plánovaní veřejného prostoru Prahy 7 setkává s developery, politiky a může tak tyto praktické zkušenosti nabídnout a pomoci uplatnit při rozhodování o konkrétních výstavbách.
Tři stavby, které ve světě Osamu Okamurovi učarovaly
Peter Zumthor: lázně ve Walesu
SANAA: Muzeum současného umění v Kanazawě
Roman Brychta, Adam Halíř, Ondřej Hofmeister, Petr Lešek: Národní technická knihovna v Praze
„Proces plánování Prahy je velmi dlouhodobý, město vzniká s velkou setrvačností. Všechny inovace, nápady, vyzkoušené recepty - zakládáme si s reSITE na tom, že jsme praktická konference a všechny ty myšlenky už někdo zkusil, jdou postupně. Věřím tomu, že by město mělo být velmi pestrým mixem, velmi inkluzivní, ne monotónní místo. Aby mohl pěším způsobem obsáhnout své okolí, které je pestré. Je s tím spojena i klasická bloková zástavba, s dvorky a vnitrobloky, které jsou naopak klidné. Developeři a investoři nám nosí často pravý opak, ne všude mohou být mrakodrapy, které vyvíjí dopravní tlak, tlak na pozemky, přitahuje jako zákazníky jen určité příjmové skupiny,“ říká Okamura a dodává:
„Segregace obyvatel je v dnešní době v rozvinutém světě jeden z největších problémů. Především, když se segregují bohatí a vzdělanější od chudších a méně vzdělaných. V dlouhém horizontu je to velmi nebezpečný a neúnostný trend.“
Proč má rád Osamu Okamura prázdné pokoje? Poslechněte si celý rozhovor s hostem Barbory Tachecí >>
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
