Velká válka požírá černé jako bílé. Vychází román oceněný Mezinárodní Bookerovou cenou

Přebal knihy Davida Diopa V noci je každá krev černá|foto:Nakladatelství Argo

Šestapadesátiletý prozaik a literární vědec se narodil v Paříži, ale vyrůstal v Senegalu, odkud pochází jeho otec, a do Francie se vrátil až kvůli studiu na Sorbonně. Napsal celkem tři prózy a za anglický překlad druhé z nich, románu V noci je každá krev černá z roku 2018, získal v loňském roce spolu s americkou překladatelkou Annou Moschovakisovou – jako vůbec první autor afrického původu – prestižní Mezinárodní Bookerovu cenu.

Protagonistou stošedesátistránkové monologické prózy, inspirované válečnými zkušenostmi autorova pradědečka, je dvacetiletý senegalský střelec Alfa, který bojuje na straně koloniální Francie proti modrookým frickům. Pohlednému mladíkovi s tělem zápasníka však jednoho dne zemře v náruči nejlepší přítel, „jeho víc než bratr“ Mademba. Ve snaze pomstít milovaného kamaráda z dětství, jehož smrt si sám klade za vinu, se Alfa začne dopouštět krutostí, kvůli nimž se mu začnou vyhýbat i jeho válkou otrlí spolubojovníci, až je nakonec z rozkazu velitele poslán do sanatoria, kde se má vyléčit ze svého údajného šílenství. Teprve poté nás hrdina a vypravěč v jedné osobě obeznámí se svým příběhem, v němž hraje stěžejní roli jeho milovaná matka, která příliš brzy zmizela z chlapcova života.

Čtěte také

At Night All Blood Is Black. Mezinárodní Bookerovu cenu získal román, který vypráví o účasti senegalských legionářů v 1. světové válce

Próza Davida Diopa není zajímavá zdaleka jen tím, že pojednává „o nebohých lidech z našich kolonií, které jsme na tu ‚veselici‘ laskavě pozvali“, jak napsal v souvislosti s africkými vojáky v první světové válce již zmíněný francouzský komiksový autor Jacques Tardi. Pootevírá též bránu do nadmíru barvitého, nemálo tajemného a Evropany podnes fascinujícího kontinentu, v jehož nitru divoce bije srdce temnoty. Obecně pak musím kvitovat fakt, že čeští překladatelé a hlavně nakladatelé stále častěji nacházejí odvahu představovat tuzemským čtenářům mnohdy velmi neotřelá díla frankofonních spisovatelů s africkými kořeny, jako jsou – zůstanu-li jen u autorů přeložených Tomášem Havlem – Alan Mabanckou, In Koli Jean Bofane nebo právě David Diop.