Austenovské adaptace. Jak vypadá svět románů Jane Austenové očima filmařů a co to vypovídá o nás?

22. prosinec 2025

„Každá generace filmařů potřebuje natočit svoji Austenovou,“ tvrdí filmová teoretička Iva Hejlíčková o neutuchajícím zájmu o převádění děl anglické klasičky do filmové či televizní podoby. Zdaleka přitom nejde jen o režiséry britské, i když ostrované pokládají „Lady Jane“ za svůj národní poklad. I proto možná adaptují její knihy věrněji než třeba v Americe.

Čím to je, že filmaře stále láká dílo britské spisovatelky, která se narodila před 250 lety? Je to tématem lásky a mezilidských vztahů, barvitými postavami, výstižnými popisy nebo autorčiným ironickým odstupem? Vypovídají celovečerní a seriálová zpracování jejích děl o její době, nebo spíš o nás? Jakým způsobem se Austenová vepsala do popkultury a dějin kinematografie? K jakým posunům při převodu do jiného formátu dochází a nakolik jsou funkční?

Točit bez předsudků, s rozumem i citem

Výsledek záleží na scenáristech a režisérech, ale jsou to právě herci, kteří se proměňují v protagonisty, jejichž obraz si každý čtenář nese ve své hlavě jinak. Nakolik se do toho trefila Emma Thompson jako introvertní racionální Elinor, která je v jejím podání trochu staropanenská?

Je lepší Lizzie spíš usměvavá Jennifer Ehle, nebo chlapecky půvabná Keira Knightley? Vnímáme Emmu spíš jako rozmazlenou manipulátorku, či coby střelenou holku? A máme raději arogantního pana Darcyho v podání Colina Firtha, nebo v melancholické zosobnění Mathewa Macfadyena? Co udělat s postavami Fanny Price nebo Catherine Morland, aby člověku nelezla krkem jejich pasivita či naivita?

Čtěte také

Nakolik jsou romány z období Regentství převoditelné do současnosti? A co se stane, když mezi čajové dýchánky a bály zamícháte zombie nebo posádku kosmické lodi Červený trpaslík?

Poslechněte si, v čem se různé filmové adaptace liší od knih, nakolik se přepisy jedné knihy liší od sebe navzájem, kterak si mnozí herci udělali na austenovské klasice jméno nebo zda je Bridget Jonesová ještě produktem imaginace spisovatelky, která žila na přelomu 18. a 19. století.

Jak se s tím vším v audiovizuální podobě popasovali různí tvůrci, o tom si s filmovou teoretičkou Ivou Hejlíčkovou povídali vltavští redaktoři Šárka Jančíková a Tomáš Pilát.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.