Fenomén Josef Gočár: plastický obraz pracovitého vizionáře s ilustracemi Davida Vávry

22. prosinec 2025

Nakladatelství Grada vydalo pátý díl ediční řady Fenomény, tentokrát věnovaný architektovi Josefu Gočárovi. Po publikacích o Bauhausu, Janu Kotěrovi, Jožem Plečnikovi a Adolfu Loosovi se série zaměřuje na další z klíčových osobností české architektury, jejíž tvorba je dokladem dynamických změn první poloviny 20. století.

Autorem knihy Fenomén Josef Gočár je kulturní historik, překladatel a pedagog Miroslav Zelinský. Podle něj edice vybírá osobnosti, které zásadním způsobem formovaly český architektonický prostor.

Snažím se přinést plastický a čtivý obraz tvůrce, který žil v konkrétní době a pohyboval se v určitém okruhu lidí.
Miroslav Zelinský

Publikace obsahuje mimo jiné třeba úryvky z dopisů, které si Gočár vyměňoval se svou manželkou Marií, i text, jenž architekt napsal jako předseda Spolku výtvarných umělců Mánes dva dny po úmrtí Tomáše Garrigua Masaryka. Podle Zelinského jde o výjimečný dokument: „Dokládá Masarykův význam a také si troufám tvrdit, že jde o zakládající text pro mýtus TGM, který poprvé formuloval jeho sošnost.“

Stejně jako předchozí tituly řady Fenomény doprovázejí i knihu o Josefu Gočárovi ilustrace architekta, spisovatele, herce a výtvarníka Davida Vávry. „Můj vztah ke Gočárovi je dlouhodobý i díky tomu, že můj tatínek pracoval u architekta Josefa Havlíčka, Gočárova žáka. Vnímám to jako určitou předanou štafetu,“ říká David Vávra s tím, že si ilustracemi ke knihám z řady Fenomény trénuje praktickou ruku.

Můj kamarád Rudolf Brančovský zpívá se skupinou Poletíme? v písni Maluju, že chce zachytit tím, co je, to, co není. I já se do kreseb občas snažím dát to, co nemá fotografie.
David Vávra

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.