Chodit, kalit, tvořit. Spisovatel Patrik Linhart sepsal své zážitky z ukrajinského Lvova
Stráví-li dnes spisovatel delší čas v cizině na tvůrčím nebo pracovním pobytu, považuje se už takřka za samozřejmost, že o této své cestě podá nějakou zprávu. Severočeský literát a performer Patrik Linhart se v tomto ohledu vskutku činí – v nakladatelství Větrné mlýny mu vyšla již třetí podobně laděná kniha, nesoucí název Jazyk ve lví tlamě.
Stoosmdesátistránkový svazek obsahuje kolem stovky krátkých textů, pohybujících se žánrově mezi deníkem, reportáží a prózou, které se opírají o autorův pobyt v městě Lvov před pěti lety. V roce 2017 totiž Patrik Linhart přijal nabídku vyučovat několik měsíců ukrajinské studenty a studentky český jazyk, a to hned z několika důvodů. Vedle slíbených peněz, touhy poznat dotyčnou zemi a její obyvatele nebo snahy dokázat sám sobě, že na to má, jej k tomu vedlo právě odhodlání načerpat zde inspiraci pro svou další knihu. Nebylo by to ostatně poprvé – v předchozích letech takto vytěžil i své výjezdy do Vídně a do Walesu.
Obrazy z předválečného Lvova
Těžko říci, proč se s vydáním jeho lvovských zápisků tak dlouho otálelo, není však pochyb o tom, že nyní po tomto titulu sáhnou i mnozí čtenáři, kteří by tak za jiných okolností neučinili. Západoukrajinský Lvov, ležící pár desítek kilometrů od hranic s Polskem, jsme si zvykli vídat ve zpravodajství coby přestupní stanici ukrajinských uprchlíků před ruskou agresí. A nyní se nám dostává příležitosti poznat zmíněné město takříkajíc z první ruky a navíc dlouho před vypuknutím současného konfliktu. I Patrik Linhart se ovšem zmiňuje o válce na východě Ukrajiny – na mysli má pochopitelně bratrovražedné boje s proruskými povstalci, probíhající už od roku 2014 na Donbasu.
Čtěte také
Jak ale autor podotýká, pořád slyšel, že „Lvov není Halič, Halič není Ukrajina“, a sám poznamenává: „Odtud je fronta právě tak daleko, jako je cesta ze Lvova do Teplic.“ On sám přitom zápasí hlavně s náročnou rolí učitele češtiny a vlastně i s pro něj nezvykle pravidelným dvacetihodinovým pracovním úvazkem. A k tomu po večerech hospoda, v noci psaní a ve chvílích volna objevování místní kultury, od výletů v doprovodu spřízněných ukrajinských duší až po osamělé návštěvy galerií, jejich líčení prozrazuje autorovu erudici na poli výtvarného umění.
Patrik Linhart je bezesporu dobrý pozorovatel, který i z poměrně banálních příhod nebo situací dokáže vytáhnout zajímavý či humorný detail. Třebaže píše o tom, že někdy „básník musí prostě z okna čučet a všechno vyčučet, i kdyby nevytáhl haksny z bejváku“, on sám je typem cestovatele, jenž neváhá jít s kůží na trh a který se při psaní o světě kolem nevyhýbá ani sebereflexi. A i když autorovy knižní výstupy z jeho spanilých jízd po Evropě nenabízejí víc než pouhé literární – a v tomto případě i fotografické – střípky, možná budete překvapeni, co všechno se v nich nakonec odráží a jak osvěžující může jejich četba být. A já proto pevně doufám, že Lvov nebyl zdaleka poslední destinací, do které Patrika Linharta osud zavál.
Související
-
Z vojny doma, přes svou první psychiatrii. Daniel Hradecký vepsal svůj život do Silážních jam
Danielovi Hradeckému vyška v nakladatelství dybbuk kniha s názvem Silážní jámy. Její obsah dává tušit, že Hradecký nadále zůstává prokletým básníkem z českého Severu.
-
Vše o mé matce. Oceňovaný polský debut přináší drásavou, leč monotematickou zpověď osiřelé dcery
Komplikovaný, ale láskyplný, v jistém ohledu však nezdravý a hlavně předčasně ukončený vztah dcery a matky. Takové je téma knihy Osiřelec polské psycholožky Miry Marcinówé.
-
Rusové nemají nikdy dost. Před 80 lety sovětizovali Pobaltí a reportáž o tom napsal Mika Waltari
Markéta Hejkalová stojí za českým vydáním Waltariho knihy Válka o pravdu, která romanopisce představuje coby schopného novináře a pojednává o nepříjemně aktuálním tématu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.