Z vojny doma, přes svou první psychiatrii. Daniel Hradecký vepsal svůj život do Silážních jam
Ani po dvou nominacích na Literu za poezii a následném vítězství v prozaické kategorii Magnesie Litery před dvěma lety nedošlo k očekávatelnému přestupu spisovatele Daniela Hradeckého mezi autory těšící se zájmu médií. Před několika měsíci mu v nakladatelství dybbuk vyšla nová kniha s názvem Silážní jámy – a jak její vlastní obsah, tak její dosud spíše mizivý ohlas dávají tušit, že Hradecký nadále zůstává prokletým básníkem z českého Severu. A nejspíš je to tak dobře.
Dvousetstránkový svazek obsahuje texty, které se vzpírají žánrové klasifikaci, ba dokonce i jednoznačnému přiřazení k próze nebo poezii. Můžeme si ovšem vypomoci autorovými vlastními slovy, která v souvislosti s touto knihou kdysi padla v jeho rozhovoru pro literární časopis Tvar. Silážní jámy tu označuje za „román ve verších“, není to podle něho poezie, nýbrž dílo mířící k bezohledné epice. A k tomu dodává: „Je to ode mě prasárna, že to píšu ‚jakoby‘ ve verších, protože to s poezií nemá nic společného. A právě proto tam říkám ‚epika nechť bije lyriku, etika estetiku‘, a je to čisté vyprávění!“
Básnické memoáry severočeského patriota
Právě akt vyprávění hraje v přítomné knize rozhodující roli, bez ohledu na průběžnou oscilaci formy mezi veršem a prózou. Je to vyprávění do značné míry autobiografické, odžité a odchozené, velmi syrové a místy až krutě otevřené. Autor přiznávající v již zmíněném rozhovoru, že neumí pořádně fabulovat, se pokouší v deníkově laděných Silážních jámách do jisté míry zrekapitulovat svou barvitou životní odyseu. Tomuto záměru odpovídá jak chronologické řazení jednotlivých mikropříběhů a obrazů, tak především roční datace v záhlaví stránek, napomáhající čtenářově orientaci v proudu retrospektivního vyprávění, které ohraničují roky 1993 a 2019.
Čtěte také
Jak se potom ukazuje při zpětném pohledu, životní styl dvacetiletého začínajícího básníka se příliš nelišil od dnešních existenčních podmínek etablovaného literáta. Je to život stěhovavý, vyplněný nucenou prací a vzácnými okamžiky štěstí – především během procházek a psaní –, drsný život na periferii, jehož konstantu představuje neustávající zápas s alkoholem. Nechybí samozřejmě ani ženský element, nabývající nejčastěji podoby neopětovaných či ryze platonických lásek, které se nezřídka stávají adresátkami jednotlivých textů.
Život na hraně aspoň na papíře
V neskrývaně autobiografických Silážních jámách podává Daniel Hradecký poutavé a autentické svědectví o životě básníka, jemuž je bída spásou i prokletím a kterému drsný život na okraji společnosti dopřává zakusit ryzí svobody, odrážející se i v jeho nevázaném, a přitom umělecky naléhavém díle. O tom, že autor ještě zdaleka nevyčerpal všechny náměty hodné literárního ztvárnění, pak svědčí četné poznámky tvořící jakýsi pandán k přítomné, Hradeckého dosud vůbec nejdelší knize, jejíž porodní bolesti i skryté vlohy zde v závěru líčí redaktor Jakub Šofar.
Související
-
Fascinace Shakespearem. Na cenách Magnesia Litera uspěli Martin Hilský i Daniel Hradecký
Uznání za svou letitou nejen překladatelskou práci se dočkal Martin Hilský. Vavříny za nejlepší prózu získal Daniel Hradecký s triptychem novel nazvaným Tři kapitoly.
-
Elsa Aids nebo Daniel Hradecký: Přichází nová vlna sociálně-kritického románu?
Autoři sociálně zaměřených próz analyzují současnou společnost deníkovou či dystopickou formou. Jsou ale dostatečně vnímaví vůči regionům?
-
Vše o mé matce. Oceňovaný polský debut přináší drásavou, leč monotematickou zpověď osiřelé dcery
Komplikovaný, ale láskyplný, v jistém ohledu však nezdravý a hlavně předčasně ukončený vztah dcery a matky. Takové je téma knihy Osiřelec polské psycholožky Miry Marcinówé.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.