Václav Vokolek: Velká hora
Z daleka viditelná hora Kleť je skutečnou dominantou Českobudějovicka. Vzhledem ke své nadmořské výšce, přes tisíc metrů nad mořem, je patrná někdy až z nepředstavitelné dálky, z celé řady vrcholů nacházejících se téměř ve vnitrozemí. Je rozpoznatelná pro svůj charakteristický tvar, jímž ční z Budějovické pánve, a stává se tak jakousi strážní horou nepříliš vzdálené Šumavy.
Její jméno bývá odvozováno od keltského Kletis. Keltský název není pouhou fantazií, přáním dnešních neokeltů a keltologů. Přítomnost Keltů tu dokazuje malý přeslen z pálené hlíny, který tu byl nalezen při výkopech pro vodovod k místní hvězdárně. Ale na Kleti samotné pozorný poutník najde zajímavé kameny, podivuhodné fragmenty zdí z téměř megalitických kamenů, kterým doposud nikdo nevěnoval pozornost.
Čtěte také
Kleť byla od středověku hraniční horou, tedy něčím důležitým. Například v listině z roku 1318 svědčí bratři Jindřich a Smil z Chlumu, že hranice jejich statku sahají až „ad montem Naclati“, to je nejstarší zaznamenané jméno hory. Po úbočí a pod vrcholem hory probíhaly v minulých stoletích hranice panství a dodnes se tu stýkají hranice katastrů.
Tak důležitá hora má samozřejmě své pověsti. Ta nejdůležitější spojuje „Klatý“ s přítomností ďábla. Lidé si vyprávěli, že na nejvyšší hoře Blanského lesa stál pevný hrad. Vládl v něm vladyka Hrozen se svou dcerou Krasavou. Obě jména jsou novodobá, značně romantická, ale jádro pověsti spočívá v jiné informaci. Krasava byla neobyčejně sličná a není divu, že se o ni ucházelo mnoho ženichů. Jednoho dne se ukázal bohatý mladík se snědými tvářemi, černými vlasy a velice jiskrným zrakem. Tvrdil, že je z daleka, až ze zemí za mořem. Ale Krasava tajemného rytíře odmítla. Poznala, kým tento nápadník je. Samotným vládcem pekel, Belzebubem.
Čtěte také
Když odmítnutý nápadník poznal, že jeho proměna je prozrazena, přísahal pomstu. Počkal si, až všichni z hradu odjeli a rozpoutal strašnou bouři. Hradby hradu se svalily a kamení lítalo do všech stran. Nastal by snad konec jednoho jihočeského světa, kdyby kolem náhodou neputoval jakýsi poustevník. S čerty to uměl. Stačilo pozvednout kříž a pomodlit se. Rázem na hoře nastal klid. Jen rozházené kameny tam zůstaly dodnes, i dnes je můžeme na Kleti najít a nevědět si s nimi rady.
Pověst mohla vzniknout proto, že lidé na vrcholku Kletě mohli spatřit zbytky neznámých staveb, ale třeba právě tady plály o významných svátcích ohně, třeba právě tady bylo přírodní kultovní místo. Ale na počátku 19. století byla Kleť pro svůj nádherný kruhový výhled vyhledávána za účelem měření a mapování. Začali sem chodit i první poutníci, kterým malebný rozhled, učaroval, tak jako knížeti Josefu Janovi Nepomukovi ze Schwarzenbergu. Byl vášnivým cestovatelem a navíc propagátorem turistických snah. Dal tedy podnět k výstavbě kamenné rozhledny. Dokončena byla roku 1825 a je nejstarší rozhlednou v Čechách. Na počest svého zakladatele byla nazývána Josefovou věží.
Věž se také v této době stala trigonometrickým bodem pro kartografické práce. U rozhledny stojí dodnes Tereziina chata s restaurací a poblíž ní se nacházejí nejvýše položené sluneční hodiny v Čechách. Chata se jmenuje podle své patronky Terezie ze Schwarzenbergu.
Čtěte také
Další stavbou na Kleti je hvězdárna, která patří ke světové špičce v oblasti zkoumání planetek. Na počest hory byla jedna ze zde objevených planetek nazvána Mons Naklethi. A to jsme zase blíže vesmíru, k vyšším světům.
Chápeme tedy, že dávní obyvatelé mohli Kleť považovat za posvátnou horu v onom archaickém slova smyslu, jak ho známe ze všech světových mytologií. Hory byly v duchovních dějinách člověka přirozeným symbolem věčnosti, byly vnímány jako místa setkání země s vyššími světy. Jejich nepřístupnost se stala mocným symbolem. Ve většině civilizací se na nich budovala kultovní místa. Svatých hor, hor zjevení, smaragdových hor, bílých hor, bychom na planetě našli mnoho a na různých místech. Mnoho lokálních posvátných hor bylo zapomenuto spolu s kultem s nimi provázaným. Třeba mezi ně patří i Kleť. A zázraky se na vrcholu vysoké hory dějí i dnes. Z rozhledny jde, skutečně málokdy a výjimečně, spatřit ve slunci zářící ledovce Alp.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
