Václav Vokolek: Být pod ochranou

20. září 2018
Morový sloup v Písku, v pozadí kostel Narození Panny Marie

Královské město Písek má dvě významné vertikály. Ta první je na první pohled jasná.

Z města doslova vyčnívá středověká zvonice při kostele Narození Panny Marie. Je to vertikála nepřehlédnutelná i z okolí města. Vysoká věž vyjadřovala sílu města, nacházel se tu i pozdější byt hlásného. Ten měl za úkol sledovat vznikající ohně stejně jako přicházející nepřátele. Ale věž byla také znamením posvátné vertikality, duchovní ochrany jednoho malého světa.

V tradiční symbolice je věž znamením bdělosti, ale také moci a překročení všedního prožívání. Vrchol věže již ve starověku znamenal blízkost přítomnosti boží. Svatyně se na mohutných babylonských věžích nacházely ve sférách blízkých obydlím bohů. V křesťanství je věž zejména symbolem Panny Marie, ta je oslovována jako „věž z kosti slonové“.            

Václav Vokolek: O smyslu křížových cest

Křížová cesta v Jiřetíně pod Jedlovou

Jarní krajina je sváteční, poznáme to, jen do ní vstoupíme. Procházet krajinou, která ještě ukrývá svou zeleň, v hloubce úvozových cest se ještě bělají zbytky sněhu, znamená očekávat každoroční zázrak, každoroční zrození života a světa.

Druhou vertikálou, schovanou v otevřené dlani barokní zástavby, je v Písku barokní mariánský sloup se sochami světců od sochaře K. Widmanna z roku 1715. Mariánský sloup na náměstí patřil do základního duchovního ochranného systému města. Základní určující body jsou tři: zvonice, mariánský sloup a sousoší Kalvárie na starém mostě.           

Písecký mariánský sloup, tak jako jiné, souvisí s morem. V roce 1711 se objevila černá smrt v Cařihradu, odtud byla zavlečena do Uher, a ani Čechám se mor nevyhnul. Proti této nemoci tehdejší lidé neměli obrany, mor vítězil. Důkazem je hojně rozšiřovaný tisk, který vydala ve velkém nákladu pražská lékařská fakulta. Lékaři pacientům doporučovali především modlitby a odříkávání žalmů. Jinou radu tehdejší lékaři neměli.

Uvádí se, že tento odborný lékařský spisek na písecké měšťany zapůsobil. Usoudili, jako tehdy všichni, že mor je božím trestem, to si můžeme přečíst v usnesení městské rady z roku 1713. Současně bylo nařízeno, že jakmile se v městě zazvoní všemi zvony, každý, ať se kdekoliv nachází, má padnout na kolena a se sepjatýma rukama se modlit za odvrácení zlého. A v tomtéž usnesení městské rady se slibuje, že město postaví mariánské sousoší.           

Václav Vokolek: Létající kameny

Chudý domek byl pár století ukryt v nádherné mramorové kapli, nazývá se mramorový obal, s množstvím reliéfů a soch vážící se k životu Panny Marie

Na Božím kameni nad Strakonicemi, zdánlivě vysoko nad okolním světem, si připomeneme pověst o Merlinovi a létajících kamenech.

Provedení složitého úkolu nebylo snadné, ale slib božské matce se musí splnit. Hotový mariánský sloup se zajímavě spojil s kostelem. Každou první neděli po 8. červnu se nosil milostný obraz od děkanského kostela k mariánskému sousoší.

Nošení obrazu k mariánskému sloupu předcházelo obnovování původního slibu. Dlouho se u morového sloupu zpívala píseň složená na jeho slavnostní svěcení: Vás, ó svatí patronové, pobožně vzýváme, nejvěrnější ochráncové vůbec vyznáváme, že jste nás bránili, před morem chránili, vám díky vzdáváme! Takovým přáním se můžeme rozloučit. Člověk potřebuje ke své existenci ochranu vyšších světů dnes stejně jako kdysi.

Spustit audio
autor: Václav Vokolek