Svoboda na hranici. Po stopách setkávání českých a polských disidentů
Disidentská stezka prochází pohraniční Malou Úpou, jednou z nejvýše položených obcí u nás, a vede návštěvníky po stopách setkávání českých a polských disidentů v Krkonoších. Vedle hnutí Solidarita vznikla v Polsku další z významných občanských iniciativ – Výbor na obranu dělníků KOR. Na druhé straně hranice bychom našli obdobu v podobě Výboru na ochranu nespravedlivě stíhaných VONS, jemuž předcházelo prohlášené Charty 77.
Na „zelené hranici“ v krkonošském pohoří se začaly konat první schůzky, které měly vypadat jako náhodná turistická setkání. Nicméně právě zde se začal prostřednictvím přátelství uskutečňovat společný sen o svobodě. Na jednom ze setkání vznikl plán společného prohlášení i vydání samizdatového sborníku, jehož úvodní esej – proslulou „Moc bezmocných“ – napsal Václav Havel. Společná deklarace vyšla v srpnu 1978 k výročí invaze Vojsk Varšavské smlouvy a stala se událostí, jaká neměla v dějinách komunistických států obdoby. Zákonitě vzbudila velký zájem – svět se z Krkonoš dozvěděl, že opozice v totalitních zemích nejen existuje, ale je schopna i spolupráce.
V prvních letošních prázdninových Výletech s Vltavou se od 5. do 9. července na Malé Úpě setkáme v šesti zastaveních – Celnice, Rennerovy boudy, U kostela, Chalupa „U Dády“, Soví sedlo a Jelenka – nejen s jedinečnou horskou přírodou, dávnou i nedávnou historií a vyprávěním autorů stezky, ale především se vzácně dochovanými vzpomínkami Václava Havla, Václava Malého, Anny Šabatové a Drahomíry Fajtlové na česko-polská krkonošská setkávání.
Nejposlouchanější
-
Charles Dickens: Zvony novoroční. Příběh o jednom snu, kouzlu zvonů a síle lidské solidarity
-
Molière: Lakomec. Ivan Trojan v titulní roli slavné komedie, v níž jde o peníze až v první řadě
-
Alexandre Dumas ml.: Dáma s kaméliemi. Příběh o tragické lásce pařížské kurtizány
-
Špatná čeština a nesmysly v éteru. Vysílačka Vltava šířila v srpnu 1968 bludy
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
