Špatná čeština a anonymní hlasatelé. Vysílačka Vltava šířila v srpnu 1968 bludy

21. srpen 2017
Brno, srpen 1968

Tyto záznamy se neposlouchají lehce. Pamětníkům, ani těm, kteří dosud nic podobného neslyšeli a snad by si ani neuměli představit, že něco takového bylo kdy možné. Jde o nahrávky z doby, kdy se znásilňovaly dějiny.

Nešlo o překrucování toho, co stálo na stránkách dávno zažloutlých knih, ale toho, co člověk na vlastní oči viděl na ulici. Dnes nebo před týdnem. Mluvíme samozřejmě o dění po srpnu 1968. Od prvního dne okupace bylo možné zachytit v éteru stanici, před kterou varovali hlasatelé legálního Československého rozhlasu – říkala si Vltava a typická pro ni byla špatná čeština a slovenština. Vysílačka Vltava šířila svou „pravdu“ z východního Německa, a ačkoli měla plnohodnotné technické zázemí a tvořilo ji mnoho lidí, bylo její vysílání doslova ubohé – co do obsahu i provedení. 

V obsahu i zaměření propagandy, kterou vysílačka Vltava šířila, se zračí značné podcenění tehdejší československé společnosti nebo její neznalost. Motivy, které pirátské vysílání předestíralo, by snad mohly ovlivnit většinové mínění v 50. letech, kdy se strašák návratu německého fašismu a nové války úspěšně zabydlel v soudních síních ovládaných komunistickou stranou, ale ne už na konci let šedesátých.

 V srpnu 1968 se z rozhlasových přijímačů ozvalo podivné vysílání z NDR

Lidé! Poslechněte a suďte sami. Je to snad ve jménu humanismu? Skupina zločinců, která si říká přívrženci socialistického humanismu, 21. srpna 40 kilometrů od Prahy nastrčila do cesty sovětského tanku skupinu dětí. Chovanců místního internátu. Tankisté, aby nerozdrtili naše děti, se spustili se svým tankem z vysokého srázu a zahynuli. Tři sovětští chlapci bez rozmýšlení obětovali svoje životy kvůli životům našich dětí. Nemohli jednat jinak.
Vysílačka Vltava, 1968

Východoněmecká stanice Vltava, na níž vystupovaly anonymní hlasy, vydržela v éteru půl roku. Vysílala z Berlína prostřednictvím vysílačů nedaleko Drážďan a tehdejšího Karl-Marx-Stadtu (nyní Chemnitz). Cílem stanice bylo podporovat tvrzení o „bratrské internacionální pomoci“, které se Československu dostalo okupací armádami Varšavské smlouvy. Napadala nejenom oficiální rozhlas a tisk, ale také různé politiky z období pražského jara. Ti všichni byli podle Vltavy „oddanými exponenty kontrarevoluce“ a „prozápadními dobrodruhy“. Naopak sovětští tankisté byli popisováni jako oddaní hrdinové, kteří přijeli Československu na pomoc. V rozporu s realitou také vysílačka tvrdila, že v Československu je až na „provokační akce a štvavé projevy“ klid a obyvatelé děkují vojákům, že je „přijeli zachránit“.