Kriegel nám ukázal, že lze neohnout hřbet. Ivan Fíla přichází s knihou Muž, který stál v cestě

Jádrem románu jsou pohnuté události srpna 68, ale Fíla se v knize vrací například do španělské občanské války nebo na Kubu, kde František Kriegel působil mezi lety 1960 – 1964. V knize mimo jiné ukazuje brutální policejní výslechy let padesátých i jejich vylehčenou verzi let sedmdesátých: „Stěžejním bodem knihy je srpen 1968. Abych ale čtenářům ujasnil Kriegelův život a ukázal, co ho vedlo k jeho odvážnému rozhodnutí, musel jsem jít hlouběji do minulosti,“ řekl autor knihy v úvodu ArtCafé.

Touha změnit svět, hořké vystřízlivění a boj za nápravu omylu

Hrdinové českého národa: František Kriegel

Lékař, účastník španělské občanské války.

Fíla tak v románu mimo jiné ukazuje události a vlivy, které formovaly Kriegelovu osobní i politickou identitu: „Přesvědčeným komunistou se stal už v roce 1931, v době, kdy v Evropě nastupoval fašismus. To ho radikalizovalo. Myslel si, že jedině komunisté se dokážou vyrovnat s fašismen i s hospodářskou krizí, která tehdy byla.“ Román nás zavádí také na válečnou frontu, na které Kriegel řadu let bojoval.

Nedlouho po únorovém převratu šel Kriegel za Gottwaldem a řekl mu, že nemohou s lidmi jednat jako s dobytkem.

Ukazuje i pohnuté události kolem únorového komunistického převratu. Podobně jako řada jiných i on tehdy podlehl snu o spravedlivé společnosti pro všechny. „Lidé po válce vzhlíželi k novým ideálům a on tyto ideály sdílel. Bohužel tehdy nepochopil, že vývoj směřuje někam jinam, že jde a půjde o čistý stalinismus,“ říká Ivan Fíla s tím, že Kriegel svůj omyl ale záhy pochopil.

Portrét charakteru i bouřlivé doby

Gustáv Husák: intelektuál, aktivista, normalizátor

S Michalem Macháčkem, autorem vůbec první ucelené biografie Gustáva Husáka vydané po listopadu 89, diskutuje Martin Groman. Druhým hostem je Vojtěch Čelko, který Husáka zažil jako historik, jako pamětník, i jako Slovák. Z různých kaváren vstoupí se svou glosou režisér Robert Sedláček, politik Matěj Stropnický a novinář Petr Zídek. Součástí pořadu jsou i archivní záznamy Husákova hlasu.

Román Muž, který stál v cestě ale není jen zachycením Kriegelovy osobnosti. Kromě psychologické studie jeho charakteru je zároveň jakýmsi velkým plátnem, které zachycuje a vyjevuje složitou síť nejrůznějších politických motivací i vztahů mezi tehdejšími politiky. Fíla chtěl zároveň vytvořit obraz doby, ukázat prostředí vysoké politiky i to, kdo a jak v pozadí tahal za nitky.

Na vztahu Kriegela s Husákem jsem chtěl ukázat pevnost a zásadovost Krieglova charakteru.

„Chtěl jsem hlavně vyprávět napínavý příběh, který by čtenář četl jako detektivku. Při psaní jsem hodně myslel na mladou generaci. Přál jsem si, aby pochopila, co se tehdy stalo. Psal jsem proto hodně čtivou, přístupnou metodou," přibližuje spisovatel svůj postup.Jednou z výrazných linií knihy je vztah dvou dávných přátel – Františka Kriegela a Gustáva Husáka, který se z reformního politika proměnil v tahouna a symbol normalizace.

Prameny: tajné moskevské archivy a Kriegelův osobní archiv

Pražské jaro v Moskvě - konference věnovaná Pražskému jaru 1968 a jeho odkazu

Na přelomu května a června 2018 se v Moskvě konala konference věnovaná Pražskému jaru 1968 a jeho odkazu. Sešli se na ní ruští, čeští a slovenští historici, publicisté a pamětníci. V Moskvě ohlas Pražského jara v dnešním Rusku, ale i vzpomínky účastníků někdejšího dění, sledoval a natáčel Martin Groman. V pořadu hovoří Petr Pithart, Martin Milan Šimečka, Tomáš Glanc, Ljudmila Ulická, Vladimir Lukin, Elena Zhemkova, Andrej Kolesnikov, Olga Zdravomyslová a Sergej Lukaševskij.

Knize předcházely dva roky rešerší a studium celé řady pramenů. S prací na knize i na předešlém filmovém scénáři Ivanu Fílovi pomáhal historik Michal Macháček. Autor oceňované monografie o Gustávu Husákovi bádal několik let v moskevských archivech, které mimo jiné obsahují spisy na Husáka, Dubčeka i Brežněva. S jeho pomocí moskevských materiálů využil také Ivan Fíla.

V moskevských archivech bylo na Kriegla více než třicet tisíc stran, první záznam na něj byl veden ještě před rokem 1936.

„V materiálech byly popsané konkrétní situace, byly tam také útržky dialogů, které jsem rekonstruoval. K dispozici jsem měl rovněž celý Kriegelův archiv, jeho osobní poznámky v několika jazycích. Díky nim jsem nahlédl do Kriegelova myšlení, poznal jsem jeho nejvnitřnější úvahy,“ popisuje režisér.

Důležité je nedopustit se lži

Palach symbolizuje to lepší v nás, říká scenárista a režisér Robert Sedláček

Symbolicky, na 50. výročí invaze vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa, vstoupil do kin film zachycující poslední rok a půl v životě Jana Palacha.

Přestože autor se v knize snažil o maximální historickou věrnost, některé dějinné momenty a situace s ohledem na konzistentnost i dramatičnost literárního vyprávění mírně upravil: „Snažil jsem se maximálně držet faktů a nezkreslovat historii. Na druhou stranu kniha musí být čtivá, takže si občas dovolím jistá fakta nikoli zkreslit, ale upravit si je tak, aby fungovala v románové podobě. Nikdy se ale nesmím dopustit lži. Například předání tzv. zvacího dopisu jsem z Bratislavy zasadil přímo do jednání v Čierne nad Tisou. Tam se odehrávalo to největší drama.“ Kniha vznikla na základě filmového scénáře, o jehož realizaci Ivan Fíla usiluje už několik let. Pokud se na projekt podaří sehnat zbylé peníze, film by se měl začít natáčet na jaře příštího roku. Kniha se zatím vyhoupla na čelo prodejních žebříčků.

Zajímá vás, co František Kriegel prožil na Kubě a jak bude vypadat první záběr připravovaného filmu? Poslechněte si celé ArtCafé včetně hudby, kterou podle lineupu hamburského Reeperbahn showcase festivalu vybral Ondřej Bambas: