Střet švédského tradicionalismu a modernity. Národní muzeum ve Stockholmu otevřelo výstavu nazvanou Swedish Grace
Před dvěma týdny jsem měl možnost navštívit v elegantních výstavních sálech stockholmského Národního muzea obsáhlou výstavu Swedish Grace. Expozice představuje bohatou ukázku švédské výtvarné kultury dvacátých let minulého století od precizních řemeslných objektů, přes kubistické malby až po fotografie ikonické herečky Grety Garbo. Výstava směle mapuje dynamická léta meziválečné švédské kultury plné protikladů a nových výzev.
Termín Swedish Grace, nebo-li „švédský půvab“ se v historii designu a užitého umění používá pro označení specifických uměleckých forem, které byly v této skandinávské zemi po první světové válce dominantní. Na rozdíl od kontinentální Evropy se ve Skandinávii prosazovaly modernistické umělecké přístupy mnohem pomaleji. Spíše než funkcionalismus dominoval švédskému designu umírněnější moderní klasicismus, ve kterém se nové formy propojovaly s řemeslnými tradicemi a snahou modernizovat historické inspirace. To reflektuje i sofistikovaně koncipovaná expozice výstavy.
V jednotlivých sálech se seznamujeme s mnoha relevantními tématy užitého i volného výtvarného umění, včetně inspirace tehdejšími módními vlivy starověkých kultur, například starověkého Egypta nebo exotické Číny. Swedish Grace se jako specifická forma švédského umění začleňuje mezi dobové proudy art deca. A exponáty inspirované klasickými kulturami, antickými proporcemi, čínskými dekory nebo egyptskými faraóny o tom svědčí.
Diváci mohou na výstavě objevit řadu unikátních řemeslných děl. Zaujmou keramické objekty Wilhelma Kågeho, nábytek ikonické firmy Svenskt Tenn nebo precizní sklářské výrobky Edwarda Halda. Z umělecké tvorby stojí za pozornost řada pro tuzemského diváka neznámých malířů a sochařů, jejichž tvorba reflektovala problémy své doby: snahu o avantgardní přístupy v podobě post-kubistických a abstraktních kompozic či zájem o člověka a jeho sociální prostředí na plátnech civilistních motivů.
Mě nejvíce zaujaly unikátní ukázky užitné tvorby. Za zmínku stojí nábytek balancující na hraně tradice a modernismu od tvůrců jako byli Sigurd Lewerentz, Gustaf Clason, Uno Åhrén nebo Carl Bersten, který v roce 1928 vytvořil skvostné interiéry luxusního zaoceánského parníku M/S Kungsholm dopravující pasažéry z Gothenburgu do New Yorku ve vytříbeném luxusu.
Výstava Swedish Grace je vynikajícím exkurzem do výtvarné kultury Švédska meziválečné éry a nabízí nám velkorysou možnost srovnat vývoj designu a umění ve Skandinávii a ve střední Evropě. Expozice se šmrncem zlaté éry designu a elegance trvá až do 28. srpna 2022.
Související
-
Nová monografie odhaluje zapomenutou tvorbu amerického designéra Jocka Peterse
Jméno Jocka Peterse je v kontextu dějin designu poměrně málo známým pojmem. To se snaží změnit monografie o jeho díle, kterou vydává historik designu Christopher Long.
-
Nábytek kultovní italské dekoratérky Gabrielly Crespi se poprvé dostává do sériové výroby
Její nábytek a umělecké objekty si objednávali prominentní klienti včetně filmových hvězd a světové aristokracie. Teď díky dánské značce Gubi dostává do sériové výroby.
-
Pionýra moderního nábytku Ericha Dieckmanna připomíná monografická výstava v německém Halle
Funkcionalistický nábytek se stal během 20. a 30. let jedním z katalyzátorů avantgardního designu. Jedním z nejprogresivnějších designérů této éry byl Erich Dieckmann.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
