Stránky na dobrou noc – Hliněný tygr (7 částí)

Většina příběhů v sobě ukrývá zrnko pravdy v podobě historického jádra příběhu, ale časem se na ně nabalila řada dodatků a smyšleností. Lidé ve starém Nepálu žili ve strachu z nejrůznějších božstev a démonů, lidožravých obrů a zlomyslných duchů a ochranu před nimi hledali u vyšších božstev. K usmíření zlých duchů a k dosažení požehnání od dobrotivých božstev posloužila kouzla, zaklínadla a tajemné obřady.

Mezi Nepálci si získaly velikou oblibu. I my se tedy setkáme s obvykle přátelskými nágy, polobožskými hadími bytostmi, žijícími na dně jezer a řek. Stejně tak by nebezpečí nemělo hrozit od khjá, dobrosrdečného ducha s dlouhým vyplazeným jazykem a tělem porostlým chlupy. A kdo by si nepřál pobýt ve společnosti nebeské víly apsarasy a nechat se oblažovat a svádět jejím tancem... Daleko hůř dopadne setkání s lidožravým obrem lakhé či s duchem kičkiní. Ten na sebe navíc často bere podobu spanilé dívky. Jediná možnost, jak ho poznáte, je podívat se bytosti na chodidla. Pokud jsou otočená dozadu, rychle pryč! Zveme vás tedy k poslechu vyprávění z dob, kdy ještě bohové chodili po zemi.

Z překladu Pavla Czeczotky připravila Vladimíra Bezdíčková, v režii Ivana Chrze účinkuje Vladimír Čech.