Sto třicet let Městské knihovny v Praze. Jak se přenesla z roku 1891 do 21. století a co všechno se v běhu času proměnilo?
Městská knihovna v Praze letos oslavila 130 let od svého založení. Když byla 1. července 1891 otevřena veřejná čítárna v ulici Na Zderaze, zněl její název Knihovna královského hlavního města Prahy.
Všechny epizody
-
1
Jedna za všechny a všechny v jedné. Cesta z věznice k Velké Praze
-
2
Knihovna jako stmelující prvek. Jak proplout bouřlivými dobami?
-
3
Od razítka k počítačům. Poslání knihovny se v podstatě nezměnilo
-
4
Z Leninovy síně ke svobodě. Celý život mezi knihami
-
5
Nejen půjčovna knih. Knihovna jako „třetí místo“
Prvního ředitele získala instituce až o téměř dvacet let později. V roce 1910 se jím stal městský úředník, ale také básník Antonín Sova. O deset let později jej ve funkci vystřídal jeho zástupce Jan Thon, jehož působení je spjato mimo jiné se stavbou nové centrální budovy na Mariánském náměstí, která vznikla v letech 1925–1928 podle návrhu architekta Františka Roitha.
130 let rozvoje
Rozvoji knihovny a centrální organizaci jejích poboček také notně napomohl zákon „o Velké Praze“ spojující Prahu a dalších osmatřicet měst a obcí, který vstoupil v platnost 1. ledna roku 1922 a vedl ke spojení jejich knihoven.
Jak prošla rozvíjející se instituce bouřlivým dvacátým stoletím, které poznamenaly dvě světové války a jedna studená? Nakolik zasáhla její fondy totalitní cenzura? Jak v jejích zdech rezonovala euforie ze Sametové revoluce? Co pro ni znamenala automatizace a nástup výpočetní techniky? Jak moc ovlivní její chod do budoucna nové technologie a v čem knihovna naopak zůstává stejná?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Tiziano Scarpa: Stabat Mater. O andělských tónech zpoza mříží
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.