Sto třicet let Městské knihovny v Praze. Jak se přenesla z roku 1891 do 21. století a co všechno se v běhu času proměnilo?
Od razítka k počítačům. Poslání knihovny se v podstatě nezměnilo
Jakými proměnami procházela knihovna od sedmdesátých do devadesátých let, kdy lístkové katalogy nahradily počítače? Jak přechod od kartiček a razítek k výpočetní technice skutečně probíhal? A co všechno ostatní bylo třeba v posledních dekádách dvacátého století v pražské Městské knihovně inovovat? Na své celoživotní působení v jedné instituci od sedmdesátých let do současnosti vzpomíná knihovnice a bývalá vedoucí Ústřední knihovny Marie Čadková.
Související
-
Originální knihovny. Počet knihoven v naší zemi převyšuje jakoukoliv jinou evropskou zemi
Knihovny byly vždy centry vzdělanosti. Dnes mohou čtenáři, ale i nečtenáři zamířit do knihoven i za jinými zdroji vzdělání a mohou se rozvíjet v rozmanitých činnostech.
-
Co nám přinese nová generace e-knih v knihovnách? Komunitní čtení na síti i lepší dostupnost titulů
Během uzavření knihoven vzrostl zájem o e-knihy. Jaké jsou slabiny digitálního čtení? A co by čtenářům mohly nabídnout komunitní služby knihoven navázané právě na e-knihy?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
