Sto třicet let Městské knihovny v Praze. Jak se přenesla z roku 1891 do 21. století a co všechno se v běhu času proměnilo?
Knihovna jako stmelující prvek. Jak proplout bouřlivými dobami?
Co bylo pro knihovnu důležité před sto třiceti lety a co dnes? Nakolik si to druhý ředitel Městské knihovny v Praze uvědomoval už v roce 1925 a jak to architekt František Roith zachytil v nové ústřední budově? Kdy vyjel první bibliobus? Jaké knihy zakazovaly které režimy? A jak se podařilo knihovníkům část cenzurovaných titulů určených k vyřazení zachránit? I o tom hovořila vedoucí Oddělení vzácných tisků Jana Kozáková.
Související
-
Originální knihovny. Počet knihoven v naší zemi převyšuje jakoukoliv jinou evropskou zemi
Knihovny byly vždy centry vzdělanosti. Dnes mohou čtenáři, ale i nečtenáři zamířit do knihoven i za jinými zdroji vzdělání a mohou se rozvíjet v rozmanitých činnostech.
-
Co nám přinese nová generace e-knih v knihovnách? Komunitní čtení na síti i lepší dostupnost titulů
Během uzavření knihoven vzrostl zájem o e-knihy. Jaké jsou slabiny digitálního čtení? A co by čtenářům mohly nabídnout komunitní služby knihoven navázané právě na e-knihy?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
