Sto třicet let Městské knihovny v Praze. Jak se přenesla z roku 1891 do 21. století a co všechno se v běhu času proměnilo?
Knihovna jako stmelující prvek. Jak proplout bouřlivými dobami?
Co bylo pro knihovnu důležité před sto třiceti lety a co dnes? Nakolik si to druhý ředitel Městské knihovny v Praze uvědomoval už v roce 1925 a jak to architekt František Roith zachytil v nové ústřední budově? Kdy vyjel první bibliobus? Jaké knihy zakazovaly které režimy? A jak se podařilo knihovníkům část cenzurovaných titulů určených k vyřazení zachránit? I o tom hovořila vedoucí Oddělení vzácných tisků Jana Kozáková.
Související
-
Originální knihovny. Počet knihoven v naší zemi převyšuje jakoukoliv jinou evropskou zemi
Knihovny byly vždy centry vzdělanosti. Dnes mohou čtenáři, ale i nečtenáři zamířit do knihoven i za jinými zdroji vzdělání a mohou se rozvíjet v rozmanitých činnostech.
-
Co nám přinese nová generace e-knih v knihovnách? Komunitní čtení na síti i lepší dostupnost titulů
Během uzavření knihoven vzrostl zájem o e-knihy. Jaké jsou slabiny digitálního čtení? A co by čtenářům mohly nabídnout komunitní služby knihoven navázané právě na e-knihy?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.