Počet knihoven v naší zemi převyšuje jakoukoliv jinou evropskou zemi. Kdyby se využil potenciál každé z nich, bylo by to pro naši společnost vynikající
10. květen 2021
Knihovny byly vždy centry vzdělanosti. Ona vzdělanost ovšem plynula pouze z knih, které knihovna poskytovala, případně od knihovníků, kteří většinou byli a stále jsou lidé osvícení. Dnes mohou malí i velcí čtenáři, ale i nečtenáři zamířit do knihoven i za jinými zdroji vzdělání a mohou se rozvíjet v rozmanitých činnostech. Hodně záleží na nadšení a zápalu ředitele knihovny a jejích zaměstnanců.
Všechny epizody
-
1
Knihovna Třinec – Mklub je vysněný prostor
-
2
Městská knihovna Břeclav – I díky knihovně je lidový ornament stále moderní
-
3
Městská knihovna Polička – Na Půdě v Poličce ožívají roboti
-
4
Městská knihovna Praha, Opatov – Zveme k nám čtenáře s odlišným mateřským jazykem
-
5
Městská knihovna Louny – V Lounech jdou místním naproti
Nejposlouchanější
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Za úplňku a Vrátka z bambusu. Povídky japonských klasiků
-
Miguel de Cervantes y Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Střet ideálu s realitou
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka