Co nám přinese nová generace e-knih v knihovnách? Komunitní čtení na síti i lepší dostupnost titulů

Lenka Hanzlíková z Městské knihovny v Praze poznamenala, že e-knihy tato instituce vytváří od roku 2009. Městská knihovna se tak stala největším vydavatelem e-knih na českém trhu: „Aktuálně je v naší e-knihovně přes 2 500 titulů, které jsou volně ke stažení na webu. Není potřeba mít registraci, můžete rovnou číst.“

Snadná dostupnost publikací, ale nutně nemusí znamenat přívětivý způsob samotného čtení. Nejobvyklejším formátem, ve kterém lidé čtou e-knihy stažené z webu, je PDF. Na tento problém reaguje výzkumný projekt Redesign knihovních služeb 2020: webové knihy. „Vyšli jsme z toho, že čtenáři většinou nemají speciální zařízení ani speciální aplikaci. A čtenářský zážitek v PDF není úplně ideální ani pohodlný,“ okomentovala východisko projektu Ladislava Zbiejczuk Suchá z Katedry informačních služeb a knihovnictví (KISK) z Masarykovy univerzity.

Přáli bychom si, aby e-knihovna byla standardem pro každou knihovnu.
Lenka Hanzlíková

KISK teď společně s Městskou knihovnou v Praze a technologickou neziskovkou Next-book v projektu podpořeném TA ČR začal rozvíjet možnosti formátu webových knih, což je nový formát elektronických knih, který přenáší čtení knih přímo do prostředí webu. Plánují taky přispět k dlouhodobému cíli rozšířit služby e-knihovny do většího počtu knihoven. „Z pohledu čtenáře nabízí webová kniha možnosti přizpůsobit si ji tak, aby se dobře četla,“ uvedl jednu z výhod tohoto způsobu sdílení a čtení Jan Martinek z Next-book.

Kniha je mnohem složitější, než by člověk čekal – papírová i ta digitální.
Jan Martinek

Čtěte také

Nominace podcastu Akcent na Novinářskou cenu 2020: Prodloužení Národní digitální knihovny během covidu byla kovbojka

Komunitní služby v kontextu e-knih rozvíjí v projektu akademička Ladislava Zbiejczuk Suchá, která vysvětlila, že může jít například o vytvoření sdíleného obsahu pro učitele a žáky v podobě sdílených čtenářských deníků, kde lze přímo odkazovat na konkrétní části knih. „Nebo přemýšlíme o tom, že by mohly vznikat čtenářské kluby kolem knihoven, které by měly sdílené soubory knih – ty by si mohli členové komentovat,“ doplnila Zbiejczuk Suchá možnosti, které by přineslo propojení komunitních služeb knihoven a webových knih. Dalším cílem projektu je i podpora knihoven coby vydavatelů nových webových knih – třeba směrem k titulům vztahujícím se k lokální historii.