Stavby ztělesňují hodnoty společnosti. Příkladem může být budova Sara Kulturhus ve Švédsku
U památníků jsme zvyklí, že vyzdvihují určitou osobu či událost a s nimi hodnoty, které zastupují. Ve skutečnosti ale za každou stavbou jsou nějaké cíle a přístupy, ukazující hodnoty stavebníka a společnosti. Architektura může společenské hodnoty reprezentovat vědomě. Použitím určitých technologií či materiálů tak dokáže ukázat vztah k životnímu prostředí. Přiměřenost objemu či vynaložených nákladů, vzhledem k účelu, zase reprezentuje společenskou zodpovědnost.
Míra prospěšnosti pro veřejnost vypovídá o míře sociálního cítění. Kultivovanost architektury se přihlašuje ke kulturním hodnotám. Méně si ale uvědomujeme, že i tam, kde se nejedná o záměr, každá budova nějaké hodnoty ukazuje. A to i ty negativní. Touhu po exhibici, hamižnost, lhostejnost, hloupost, nezodpovědnost, atd.
Čtěte také
Příkladem stavby, reprezentující hned množství hodnot najednou, může být nedávno dostavěný Sara Kulturhus, ve švédském městě Skellefteå, navržený studiem White Arkitekter. Jedná se o nové kulturní centrum ve středu města, které obsahuje divadlo, muzeum, uměleckou galerii, městskou knihovnu, lázně, restaurace – a také hotel.
Nejčastěji se dům mediálně prezentuje přes skutečnost, že se podařilo postavit dvacetipatrový věžák, jehož nosná konstrukce je ze dřeva. Přitom jeho cena možná spočívá právě v hodnotách, které ztělesňuje. Budova reprezentuje přístup ekologické udržitelnosti. Navrhli ho jako uhlíkově neutrální, a postavili především ze dřeva z regionálních lesů. Používá energeticky účinné technologie, či recyklaci materiálů. Ukazuje význam kladený na kulturu. Centrem města se zde deklarovaně stává kulturní stavba a municipalita do ní prioritně investuje.
Podporuje sociální udržitelnost. Vedle typicky skandinávského inklusivního přístupu – kultury pro všechny, cílí i na přilákání nových vzdělaných obyvatel do města. Využívá tím lepším z možných způsobů umělou inteligenci, která například monitoruje teplotu a umožňuje použití nadbytku produkce ze solárních panelů pro jiné budovy ve městě.
Je zde i symbolická reprezentace – dům se totiž jmenuje po spisovatelce Sare Lidmanové, jež věřila, že protože „ve společenství mají lidé mnoho různých názorů, potřebují místo, kde by o nich mohli diskutovat“. A to jsou myšlenky, které je možné reprezentovat architekturou.
Zkusme tedy, když jdeme městem, dívat se na budovy a ptát se: Jaké hodnoty reprezentují? Ať už vědomě či nevědomě?
Související
-
Rozhraní mezi domy a venkovními prostranstvími. Důležitý prvek kontinuity prostředí okolo nás
Rozhraní mezi budovou a navazujícím prostranstvím je tak trochu prostor „nikoho“. Vnímáme ho buďto jako okraj budovy na jedné, nebo okraj prostranství na druhé straně.
-
Interakce s lidmi či prostorem. Otevřenost architektury napomáhá komunikativnímu prostředí
Když mluvíme o dopadu architektury na okolí a lidský život, zároveň zkoumáme její vlastnosti. Jednou z těch, které napomáhají vytvoření kvalitního prostředí, je otevřenost.
-
Výjimečnost přináší osamění. Bedřich Feuerstein pro nás může být inspirací svou všestranností
V pražském Technickém muzeu nyní probíhá výstava o architektovi Bedřichu Feuersteinovi, kterou připravila v Japonsku žijící kurátorka Helena Čapková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
