Interakce s lidmi či prostorem. Otevřenost architektury napomáhá komunikativnímu prostředí
Architektura dokáže být otevřená různými způsoby. Stavba může být otevřená vůči naplnění životem. Dokáže se otevřít svým obyvatelům ve způsobu užívání, rozevírat jim nové obzory vnímání a myšlení, stejně jako jim pomáhat k otevření jich samotných.
Důležitá je otevřenost architektury k budoucím změnám. Patří to mezi velké úlohy pro architekty: hledat, jak vyvážit míru mezi determinací, která drží pohromadě podstatu stavby, její koncept, a otevřeností vůči proměnám, jež může vyvolat novými požadavky na její užívání.
Když mluvíme o tom, jak vypadá kvalitní, živé veřejné prostranství, často uvádíme jako jeden z důležitých předpokladů otevřenost přízemí domů do něj. Ta dokáží prostranství oživovat vizuálně, když například vidíme život uvnitř, i skutečnou činností, tj. expandováním funkce zevnitř ven. Když se ale naopak domy otočí do městské ulice neprostupnými fasádami, technologickým zázemím, vjezdy do garáží, apod., což je dnes častá chyba novostaveb, zabíjí tím veřejné prostranství ulice.
Čtěte také
Atypickým způsobem otevření je galerie Storefront for Art and Architecture v New Yorku od architekta Stevena Holla. Využívá minimální úzký pruh prostoru mezi fasádou domu a chodníkem, který chytrým otevíráním pohyblivých částí fasády vytváří jakýsi třetí objem propojení veřejného prostranství a interiéru.
Jiným příkladem, jenž obsahuje jak fyzické tak ideové otevření se, jsou nedávné úpravy Dominikánského kláštera v Praze, jejichž autorem je Josef Pleskot. Nová fortna, foyer, či hovorny ztělesňují otevřenost dominikánů vůči veřejnosti.
Otevírání budov mezi vnitřkem a městem není jen otázka veřejných prostranství v úrovni parteru. V poslední době se některé, často kulturní budovy otevírají v celém objemu. Například nová stavba Whitney muzea v New Yorku v každém patře různě expanduje do exteriéru města a stane se tak součástí jeho veřejného prostoru.
Přínosným otevřením je také vytvoření průchodů skrze dříve neprostupné území. Příkladem může být průchod Jelením příkopem od Josefa Pleskota, nebo propojení parku Folimanka s Bastionem u Božích muk a následně připravovaným parkem podél ulice Horská od MCA atelieru.
Za specifický způsob otevření potom můžeme považovat budovu Muzea Fondazione Querini Stampalia v Benátkách architekta Carla Scarpy, která pravidelné povodňové vodě nebrání, ale její přízemí je uzpůsobené tak, že ji nechá vtéct dovnitř, a posléze zase odtéci
Související
-
Dobové souvislosti oběti. Kniha Hrana vyšla na pozadí vzniku památníku Jana Palacha ve Všetatech
V uplynulém roce vyšla kniha Hrana, autorů Pavly Melkové a Petra Blažka, která ukazuje jak dobové souvislosti oběti, tak její obecnou platnost pro současnost i budoucnost.
-
Výjimečnost přináší osamění. Bedřich Feuerstein pro nás může být inspirací svou všestranností
V pražském Technickém muzeu nyní probíhá výstava o architektovi Bedřichu Feuersteinovi, kterou připravila v Japonsku žijící kurátorka Helena Čapková.
-
Jednolité město. Vize a touhy animátorů prostředí sci-fi filmů jako inspirace pro architekty
Naše města, zejména tak, jak jsou vytvářená současnou architekturou, jsou pouhým součtem autonomních domů. To ale není jen nějaký estetický výmysl architektů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
