Vokolek. Librová. Burian. Úžasnou kvalitu stáří si společnost vůbec neuvědomuje
Co v dnešní době znamená stáří a jak se k němu staví společnost a umění? Také programovou řadou Kontexty se připojujeme k celorozhlasovému tematickému vysílání o stáří. Tentokrát s gerontologem Zdeňkem Kalvachem, básníkem a výtvarníkem Václavem Vokolkem, písničkářem Janem Burianem, germanistou Janem Šíchou a bioložku a socioložku Hanou Librovou.
27. 11. Zdeněk Kalvach: Stáří jako fenomén
MUDr. Zdeněk Kalvach, lékař – gerontolog, se problematice stáří věnuje dlouhodobě a v nejširších společenských souvislostech. Jeho pohled na fenomén stáří je inspirován řadou světových autorů a jejich uměleckých děl. Připomíná, že velké Shakespearovo drama Král Lear má jako titulní postavu starce, který naloží se zbytkem svého života, tak, aby byl nadále bez starosti (jak se domnívá). Ve skutečnosti si přivodí existenciální zoufalství, které je častým doprovodným stavem stáří. Zdeněk Kalvach hledá vztah ke stáří i v mimoevropských kulturách, v díle Rabíndranátha Thákura, který zpochybňuje, že by smysl lidské existence spočíval jen v produktivní práci, i u biblických patriarchů, kteří ze stránek Písma i ze života „vyvanou“.
28. 11. Václav Vokolek: Staří umělci
Václav Vokolek vzpomíná na své staré básnické přátele Emila Juliše a Ivana Diviše, které „zdědil“ po smrti svého otce a k nimž si vytvořil (a oni k němu) zvláštní, bratrský, generace překračující vztah. Obraz vlastního stáří v básních zazní kromě zmíněných autorů i v básni Michelangela Buonarottiho.
Stáří všechno zintenzívňuje. Mnoho starých mistrů dokázalo obrovská díla po sedmdesátce. Tím to stáří úplně popřou a dají mu úžasnou kvalitu, kterou si většina společnosti vůbec neuvědomuje.
Václav Vokolek
29. 11. Vzpoura starců – nad německým filmem
Německá televize ZDF vysílala v roce 2007 quasi-dokumentární seriál 2030: Povstání starců. V pořadu zaznívají autentické výroky politiků a zdravotníků, ale sám příběh pátrání po podvodné agentuře, nabízející v Africe luxusní a cenově dostupné pobyty pro seniory, je fikce. Seriál, na jehož existenci upozornil v jednom z rozhovorů právě Zdeněk Kalvach, u nás nikdy vysílán nebyl. Germanista Jan Šícha posluchače provede za pomoci ukázek zvukové stopy jeho dějem a okomentuje podstatu sdělení tohoto společensky reflexivního díla, v němž se problematika stárnutí společnosti, která se rozhodne z ekonomických důvodů vypovědět generační smlouvu, tematizuje v podobě napínavého doku-thrilleru.
30. 11. Jan Burian: Stáří v písničkách
Jan Burian předvede, jak různé podoby má stáří v písničkách posledních 50 let naší historie – a můžeme dodat, že svět showbyznysu stáří zapírá, kamufluje a upozaďuje i za cenu přírodě se příčících zákroků a osobních póz, které si písničkáři a jazzmani mohou odpustit. A vpustit tak do svého umění zásadní otázku lidské existence.
Pustit se břehu a zestárnout s Vltavou
Od pondělí 27. listopadu se zapojujeme do rozhlasového tematického Týdne stáří. Všechny stanice Českého rozhlasu – každá podle svého – se budou zabývat stářím jako životní etapou i společenským statutem. Nám přísluší věnovat se tématu stáří jako východisku umělecké tvorby, jako kulturnímu fenoménu. Čeká nás něha i naděje, hravost i nadsázka a vyhýbat se nebudeme ani bolesti.
1. 12. Dobrá vůle – Píseň o zemi – portrét Hany Librové
Pořad Aleny Blažejovské představuje brněnskou bioložku, socioložku a zakladatelku oboru Humanitní environmentalistika v situaci jejích 70. Narozenin. Tehdy publikovala esej s názvem Environmentální žal. V dokumentu připomíná mj. Píseň o zemi Gustava Mahlera, kde je vyjádřena představa věčné přírody, a konfrontuje ji s bezmocným zoufalstvím z utrpení zvířat a z vymírání biologických druhů, které zažívají i její studenti. Profesorka Hana Librová vedla až do roku 2003 Katedru environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.