Olga Srbová-Spalová: Dům stáří. Mozaika příběhů lidí na konci jejich životní cesty

24. listopad 2024

Hrdinové hry mají každý svůj, naprosto odlišný původ, zkušenosti, osud. Dvě věci však mají společné – stáří a místo, kde ho prožívají. Každého z nich něco tíží – měli těžký život, většinu stíhají zdravotní potíže, ale je dvanáct let po válce a zažité útrapy paradoxně vedou všechny zúčastněné k pokoře či dokonce optimismu. Ve vyprávění staříčků a stařenek je patrná radost, kterou život, byť už pomalu končí, stále skýtá. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Osoby a obsazení: Sestra z Domu stáří (Jana Kalášková), Šmíd (Rudofl Walter), Hrubeš (Václav Poláček), Konečný (Karel Kabíček), Nováková (Marie Waltrová), Pošvářová (Zdeňka Gräfová), Koldová (Ema Pechová), Řeřichová (Anděla Novotná), Hlasy vzpomínek: Pepík (Vilém Lamparter), Manžel (Karel Šebesta), Chlapec (Ota Prajzner), Dítě (Blanka Buchtová), Lékař (Miloš Chmelař), Syn (Otakar Dadák), Hlasatel (Jiří Binko), Řezník (Ladislav Suchánek), Vnučka (Jiřina Prokšová), Karel (Karel Fajt), Esesák (Zdeněk Janč)
Hudba: Jan Těšík
Režie: Olga Zezulová
Natočeno: 1957
Natočeno v Československém rozhlase Brno.

Při natáčení snímku se sešla elita brněnského divadelnictví hned tří generací. Režisérka Olga Zezulová obsadila do stěžejních rolí své rodiče, významné brněnské herce a pedagogy Rudolfa Waltra a Marii Waltrovou (sestra Ladislava Peška), ale také legendární herečku už z období před první světovou válkou, svou babičku Emu Pechovou. V této inscenaci je mimo jiné zachováno také herecké mistrovství Zdeňky Gräfové, Karla Kabíčka a dalších, stejně jako herecké začátky pozdějších velkých jmen brněnských jevišť i rozhlasu – Viléma Lampartera, Otakara Dadáka nebo Jiřiny Prokšové.

Spustit audio

Související