Stárnutí není jednoduché. Dokud je ale člověk zvědavý a věci ho zajímají, neskončil, říká písničkář Jan Burian
Jedním z tabu témat je podle písničkáře Jana Buriana sex lidí nad pětašedesát let. Sám ale o tom, co cítí a prožívá, otevřeně zpívá, a občas mu za to stejně staří posluchači poděkují: prý zpívá i za ně. „Konečně jsem mluvčí generace,“ usmívá se. Do Vizitky ho pozval Ondřej Cihlář.
Koncertoval v paneláku, s klávesy pod paží napochodoval do šumperské kavárny jako ztělesněný dárek k narozeninám. Hrál i zamilovanému páru, který jej – ruku v ruce – poslouchal z gauče. Kromě klasických klubových vystoupení má Jan Burian za sebou zhruba tři desítky koncertů domácích – přijede prostě tam, odkud mu zavolají. Jeho intimním písničkám obývákové prostředí sluší, rád navíc poznává nová místa. „Bývají to fajn lidi, člověk pak má rázem pocit, že žije v ideálním, kulturním světě. Měl jsem i myšlenku, že bych mohl být vánoční dárek, přijel bych třeba pětadvacátého prosince,“ předestřel své plány ve Vizitce. Mailovým vzkazem na to okamžitě zareagovala jedna z vltavských posluchaček: založila si prý obálku a šetří do ní na příští Vánoce.
Jak dostat Velvety do Melodie
V březnu bude Janu Burianovi sedmdesát let. Od státu sice dostává drobný důchod, jako člověk, který má odpracováno a svět už sleduje jen zpovzdálí, se ale necítí a ani cítit nechce. „Stárnutí sice není jednoduché, ale nenapadlo mě, že bych přestal dělat to, co dělám. Neumím jen tak čumět, radši sednu do auta a jedu hrát. Nechce se mi přijmout, že jsem skončil. Ostatně dokud je člověk zvědavý a věci ho zajímají, ještě neskončil,“ říká.
Že jej věci zajímají, stále ho baví psát, hrát, skládat a spolupracovat s o generaci mladšími lidmi, ukazují desky a knihy s datem vydání 2020 a 2021. V koronavirové pauze připravil a poslal do světa své, jak říká, asi nejintimnější album Noční tanec, s kapelou Jan Burian Band pak na desce První láska vyzkoušel, že jeho písně unesou i rockové aranže.
Svůj život čtenářům nabízí v knížce Co jsem nezapomněl a na základě obsáhlých deníků připravil k vydání také životní příběh jeho matky, herečky, spisovatelky a tanečnice Zuzany Kočové (1922 – 1988). „Se životem se rvala, jak mohla. Byla ambiciózní, přestat tvořit by pro ni znamenalo smrt,“ vzpomíná Burian. Po smrti svého manžela a učitele E. F. Buriana (1904 – 1959) mu každý den psala dopisy; největší hrůzou pro ni koncem padesátých let byla právě jeho ztráta.
Jan Burian ve Vizitce mluvil také o tom, pod jakou zástěrkou se v polovině sedmdesátých let informovalo v časopise Melodie o kapele The Velvet Underground nebo zpěváku Franku Zappovi, anebo o své náklonnosti k Islandu. Jestli mu plány nezhatí koronavirus, pojede na sever v roli průvodce v lednu příštího roku.
Související
-
Z Bochova volá paní hrochová! Když se u psaní pro děti nebavím já, nebude to bavit ani děti
Spisovatel, textař, písničkář, úředník a otec dvou dcer Jiří Dědeček nedávno vydal další knížku pro děti.
-
Divadlo, písně, Vltava. Mým posláním je inspirovat lidi k poslechu a k životu, říká Jana Kozubková
Hlas Jany Kozubkové znají posluchači Vltavy jako hlas, který promlouvá mezi jednotlivými pořady. Fanoušci klubové scény a sdružení Osamělí písničkáři ji znají z pódií.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
